Fyzická kondice u dětí klesá, bude se povinně měřit

27.08.2019 | , Finance.cz
Spotřebitel


Sedí u PC a ven nejdou, pak má ta zdatnost u dětí nějak vypadat, říkají dospělí. A je to bohužel pravda. A tak se fyzická kondice bude měřit a podle výsledků se bude investovat do zdravotnictví či sportovní infrastruktury.

Dětská fyzička je k pláči. Děti dostávají z tělocviku trojky a učitelé musí mhouřit oči nad jejich výsledky, protože jinak by z tělocviku propadaly. Jak je to možné? Prostě nesplňují výkonnostní tabulky, krom toho jsou z tělocviku často omlouváni. Východisko z této situace hledali pedagogové ze sportovních a pedagogických fakult pod vedením Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy a Fakulty sportovních studií (FSS) brněnské Masarykovy fakulty. Po čtyřiceti letech se opět chystá plošné měření fyzické kondice dětské populace ČR.

Tělocvik? Ne, raději hokej na počítači

Sportování dětí

Zdroj: Shutterstock

Omluva od lékaře

Podle děkana FSS MU Martina Zvonaře se vlastně přesně neví, jaká je zdatnost u dětí. Pár studií se realizovalo, ale nebyl to plošný průzkum. „Pokud nejsou informace o plošné úrovni fyzické kondice, pak jsou to skutečně odhady od boku. A tak si trochu si lžeme do kapsy. Pesimisté bijí na poplach, optimisté říkají, že se to nezhoršilo. Oba tábory jsou silné, ale kde je pravda? To nevíme,“ říká děkan Zvonař. Podle jeho slov byly různé výzkumy na univerzitách, ve kterých se například změří zdatnost žáků tří škol, srovnají se ročníky, chlapci, dívky. Pak se to zveřejní. Ale může to být zrovna v oblasti, kde jsou čtyři hřiště a škola nabízí spoustu aktivit. Výsledkem je docela dobrá zdatnost. Nebo je to naopak: na škole je vyšší koncentrace dětí, které jsou omlouvány z tělocviku a lékaři jsou náchylní děti uvolňovat, aby se náhodou dítě třeba nezranilo. Tam jsou výsledky samozřejmě horší.

Lékaři podle děkana Zvonaře velmi snadno dítě omluví a v oblastech, kde jsou takto „naladěni“, tak tam chodí do tělocviku třeba jen polovina dětí. Cvičení má přitom podle jeho kolegy z FSS Jana Cacka neuvěřitelné množství benefitů nejen pro fyzickou, ale také pro psychickou stránku osobnosti dítěte. „Cvičení je lék. Pokud budeme děti z tělesné výchovy omlouvat v případech, kdy to není nutné, potom jim upíráme tu nejpřirozenější cestu, jak si udržet či zlepšit zdraví,“ říká doktor Cacek.

Jak na tom jsou naše děti ve srovnání se světem?

Abychom mohli říct, jak na tom děti jsou, měli bychom jít po vzoru Maďarska, Spojených států, ale třeba Slovenska. V Maďarsku se vláda rozhodla, že chce znát, jaký je stav zdatnosti populace a jaký to bude mít vliv na budoucnost, co se dá očekávat ve struktuře zdravotních výdajů v budoucnosti v souvislosti s málo zdatnou populací. Vláda tam rozhodla, že každý rok provede učitel tělesné výchovy test, kterým se měří vytrvalost, koordinace, rychlost a síla. Všechny tyto informace se shromažďují. Letos Maďarsko měří třetím rokem zdatnost, celkově tento projekt bude trvat sedm let.

V Maďarsku tedy mají školáci tři hodiny tělocviku týdně, zákonem stanovili, kdo a z jakých důvodů může být z tělesné výchovy omluven, takže tam neexistuje, aby byl někdo omluven jen například kvůli podezření na nemoc, nebo z preventivních důvodů.

Pro plošné zjišťování fyzičky je podle Jana Cacka nejdůležitější rozhodnutí vlády. „Mohou být změřeny jen určité ročníky. Pro dostatečnou reprezentativnost to u nás znamená osmdesát až devadesát tisíc dětí ročně. A musíme také změřit populaci alespoň jednou za rok, ale pravidelně, aby bylo možné sledovat vývoj a taky porovnat stav s historickými daty.“


Čtěte také:

Kolik stojí vybavení u jednotlivých sportů?

Děti a daně - jaké máte možnosti?

Nejlépe placení hokejisté na MS v hokeji


ČR je na špičce dynamiky vývoje obezity

I když bylo řečeno, že reprezentativní výzkumy dětské zdatnosti nemáme, podle děkana Zvonaře se o nedobré dětské zdatnosti ví. „Už jen laickým pohledem zjistíme, že životní režim byl jiný před třiceti, dvaceti, deseti lety a teď. Dřív dítě strávilo po škole 80 procent času pohybovou aktivitou a 20 vsedě, teď je to právě naopak. Děti se skutečně ani nehnou, maximálně hýbou palci a prsty, protože sedí u PC a mobilů. Je jasné, že to musí vyvolat nějakou reakci v organismu. Odpověď těla na pohybový stres je vždy změna zdatnosti. Organismus ale také má nějakou rezistenční paměť a základní zdatnost u dětí tedy stále je. Dítě sice sedí, ale jeho organismus se stále rozvíjí. Proto u dětí pokles fyzičky není dobře a jednoduše vidět. U dospělého je znát daleko víc, když se přestane hýbat,“ dodává doktor Zvonař.

Týká se to jen sice části populace, ale jsou u nás děti, které mají jen mírnou nadváhu. Není to obezita, výkonnost je dobrá, takže se to mnohdy zlehčuje. Ale ony mají dlouhodobě nedostatek aktivity. A i když je tělo nastaveno, že nechce přibírat, po nějakém čase přibere, protože má pozitivní bilanci příjmu potravy. Tento stav se přehoupne do obezity a s tím spojených dalších problémů. Těchto dětí je velmi mnoho. Česká republika je téměř na špičce v dynamice vývoje dětské obezity, její vývoj je velmi rychlý.

 

Náprava za 10 až 15 let

Podle Jana Cacka se u nás zdatnost měřila nejvíce v šedesátých a sedmdesátých letech, protože za socialismu chtělo vedení státu vědět, jestli je populace schopna se „ubránit“ v případě války, ekonomický dopad zdatnosti byl v pozadí. Testování se mělo opakovat jednou za deset let. V roce 1991 se ještě testovalo, ale už to nebylo plošné. A důvod? Zdatnost nebyla z kraje 90. let nijak závažným ekonomickým ukazatelem, což se ovšem po roce 2000 změnilo a ekonomické dopady se už začaly projevovat.

Tip: Jak probíhá výchova talentů v Čechách?

Po čtyřicetileté přestávce se tedy začne testovat znovu. Letos budou odborníci zpracovávat pilotní projekt a v roce 2021 by se mělo začít. „Nás to zajímá, protože na Fakultě sportovních studií chceme samozřejmě vědět, jakou má populace fyzickou kondici. Na druhé straně, pokud chce vláda investovat do zdatnosti ve smyslu zlepšování zdravotního stavu, komplexních investic do zdravotnictví a podobně, pak by měla vědět, jaký je výchozí stav. Za dva roky už budeme moct dávat nějakou zpětnou vazbu ve formě zprávy pro všechny instituce, které to bude zajímat. Chceme, aby se výsledky promítly i do vzdělávání. Pokud zjistíme alarmující stav, pak v dotčených regionech nebo v jednotlivých ročnících můžeme udělat cílená opatření. To už se pak dá zvládnout v řádech let. Můžeme společně s vládou připravit koncepci - doporučit opatření pro zlepšení, kterých je celá řada, od snazšího přístupu ke sportovištím, přes úpravy vzdělávacího systému, po preventivní programy a daňová zvýhodnění. Kdybychom takto napravovali plošně celou populaci, trvalo by to deset až patnáct let."



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4.5
Hlasováno: 6 krát

Články ze sekce: Spotřebitel



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.