Kdy budete muset zaměstnavateli zaplatit svou dovolenou?

04.09.2020 | , Finance.cz
DANĚ


U zaměstnance může nastat situace, kdy bude muset zaměstnavateli zaplatit za to, že čerpal dovolenou. Jak je to vůbec možné a za jakých okolností takový případ může nastat?

To, za jakých podmínek vzniká zaměstnanci nárok na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část, za odpracované dny anebo dodatkovou dovolenou definuje zákoník práce č. 262/2006 Sb., přesněji § 211 až § 223.

Na kolik dní dovolené máte nárok?

Za celý kalendářní rok činí výměra dovolené 4 týdny, tedy 20 dní. To neplatí pro zaměstnance státního sektoru, kteří mají nárok na 5 týdnů anebo pro pedagogické pracovníky a akademické pracovníky vysokých škol. Ti mohou mít dovolenou 8 týdnů v jednom roce.

Pokud zaměstnanec vykonával u zaměstnavatele práci nepřetržitě alespoň 60 dnů, přísluší mu dovolená za celý kalendářní rok anebo její poměrná část. Poměrná část náleží, pokud pracovní poměr netrval nepřetržitě celý rok. Když by nevznikl nárok na celý den dovolené, zaokrouhlí se na půlden.

Jestliže však zaměstnanec nebyl u zaměstnavatele alespoň 60 dnů, má nárok na dovolenou za odpracované dny. Podle zákoníku práce mu náleží 1 dvanáctina dovolené za každých 21 odpracovaných dnů. Dvanáctiny se také zaokrouhlují na půldny, po měsíci v zaměstnání tedy vzniká právo na 1,5 dne dovolené.

Nárok na dovolenou se posuzuje u zaměstnance, který pracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu, jako by pracoval 5 dní v týdnu, i když jeho pracovní doba není rozložena na všechny pracovní dny. Z tohoto se vychází i při krácení dovolené.

Přečerpání dovolené a vrácení dovolené zaměstnavateli

Zdroj: Shutterstock

Je možné čerpat dovolenou ve zkušební době?

Zaměstnanec, který je ve zkušební době, nemá vyloženě právo na čerpání dovolené, protože tato tříměsíční doba nejčastěji slouží k tomu, aby zjistil, zdali ho daná práce baví a zda mu vůbec jde. Sám zaměstnavatel také během tohoto období zkoumá, jestli nový zaměstnanec opravdu dosahuje takových schopností a výsledků, jaké sliboval v životopise nebo na pracovním pohovoru.

Pokud však do práce nastoupíte v létě anebo před ním, je možné, že již nějakou dobu máte naplánovanou cestu k moři anebo jiný druh rekreace. Dovolenou po zaměstnavateli nepožadujte, nevzniká vám na ni právo a vyčerpat si její poměrnou část můžete až po skončení zkušební doby.

Vždy je ale možné se zkusit domluvit. Zaměstnavatel totiž může dovolenou povolit, i když pracovník ještě nesplnil podmínky pro vznik nároku na dovolenou, pokud předpokládá, že podmínky do konce roku splní. Je tedy dost možné, že vám bude vyhověno. Zkušební doba se pak však prodlouží o dny, které jste strávili na dovolené.

Kdo určuje čerpání dovolené?

To, zda zaměstnanec může v určitou dobu čerpat dovolenou, určuje zaměstnavatel. Pokud má pracovník v soukromém sektoru nárok na oněch 20 dnů, zaměstnavatel ji musí určit tak, aby ji vyčerpal v tom kalendářním roce, ve kterém mu na tyto dny volna vzniklo právo, jestliže tomu nebrání překážky v práci na straně zaměstnance nebo provozní důvody. V takovém případě musí zaměstnavatel určit čerpání dovolené nejpozději do 30. června následujícího roku, jinak má právo určit čerpání sám zaměstnanec. Přesto však tuto skutečnost musí písemně oznámit v práci minimálně 14 dnů předem.

 

Přečerpání dovolené a vrácení náhrady mzdy zaměstnavateli

K přečerpání dovolené v praxi dochází nejčastěji tak, že zaměstnavatel zaměstnanci povolí čerpat dovolenou, na kterou mu ještě nevzniklo právo a ten následně podá nebo dostane výpověď ještě předtím, než by ji mohl dopracovat. V takovém případě na dovolenou nárok ztrácí.

Zaměstnanci za dovolenou přísluší náhrada mzdy nebo platu. Při přečerpání dovolené však poměrnou část, na kterou nárok nevznikl, bude muset vrátit zaměstnavateli. Určuje to § 222 a odst. 4. Zaměstnavatel je tedy oprávněn srazit poměrnou část náhrady za dovolenou zaměstnanci ze mzdy, a to i bez souhlasu pracovníka.

Přečerpání dovolené a zdravotní pojištění

Kvůli srážce ze mzdy však dojde ke snížení zdanitelného příjmu a vyměřovacího základu pro účely pojištění. Pokud by byl vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, musí se zdravotní pojištění odvést alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda, ta v roce 2020 činí 14 600 Kč. Minimální odvod na zdravotní pojištění je tedy 1 971 Kč měsíčně. Pokud by byl měsíční odvod zdravotního pojištění nižší, zaměstnanec jej bude muset doplatit.


Čtěte také:

Autor článku

Lucie Mečířová

Lucie Mečířová

Redaktorka Finance.cz


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 3
Hlasováno: 24 krát

Články ze sekce: DANĚ