Zdanění výdělečného invalidního důchodce

16.05.2020 | , Finance.cz
DANĚ


Zejména u příjemců invalidního důchodu prvního a druhého stupně se očekává, že budou při invalidním důchodu v rámci svých zdravotních možností pracovat. Jaké daně odvádí ze mzdy invalidní důchodci? Jak je to s daněmi při podnikání?

V Česku jsou vypláceny invalidní důchody prvního stupně, druhého stupně a třetího stupně. Přiznání invalidního důchodu neznamená, že invalidní důchodce nemůže již pracovat a je finančně odkázán pouze na státní invalidní důchod. Invalidní důchodci mohou pracovat, pokud vykonávaná práce svým rozsahem a náročností odpovídá jejich zdravotnímu stavu. Finančně vyjít pouze s invalidním důchodem prvního a druhého stupně by bylo velmi složité.

Účast na pojištění

S ohledem na budoucí výpočet starobního důchodu je pro příjemce invalidního důchodu přínosné, když pracují nebo podnikají a přitom jejich výdělečná činnost zakládá účast na pojištění. Tato podmínka je splněna např. i u zkráceného úvazku, při práci na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 001 Kč a více nebo při práci na dohodu o pracovní činnosti s hrubou měsíční odměnou 3 000 Kč a více. V těchto případech se totiž z hrubé mzdy nebo hrubé odměny odvádí sociální pojištění a taková práce se hodnotí do doby pojištění pro důchodové účely. Samotná doba pobírání invalidního důchodu prvního a druhého stupně totiž nepatří mezi náhradní doby pojištění.

Nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ

Pracující invalidní důchodci nejsou osvobozeni od daňových plateb, na určité výhody však mají nárok (např. speciální daňovou slevu). Pokud zaměstnání invalidních důchodců zakládá účast na pojištění, tak je jím z hrubé mzdy nebo hrubé odměny sražena daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění.

Invalidní důchodci pracující na zkrácený úvazek s hrubou mzdou nižší než 14 600 Kč (minimální měsíční mzda pro plný úvazek) odvedou ze své hrubé mzdy na zdravotním pojištění vždy 4,5 % a nemusí být u nich dodržen minimální vyměřovací základ jako u ostatních zaměstnanců.  Pro účely výpočtu zdravotního pojištění jsou totiž invalidní důchodci státními pojištěnci a zdravotní pojištění se vždy počítá ze skutečného vyměřovacího základu, který je právě na úrovni minimální mzdy v částce 14 600 Kč.

Minimální zdravotní pojištění u zaměstnanců, kteří nejsou současně státními pojištěnci, tedy činí 1 971 Kč (14 600 Kč x 13,5 %), přičemž zaměstnavatel platí 9 % a dopočet do minima jde na vrub zaměstnance. V procentním vyjádření v těchto případech odvedou zaměstnanci na zdravotním pojištění více než standardních 4,5 %.

Zdanění mzdy a zisku u invalidního důchodce

Zdroj: Shutterstock

Daňové slevy

Při výpočtu čisté mzdy nebo čisté odměny uplatní pracující invalidní důchodce prvního a druhého stupně daňovou slevu na poplatníka v částce 2 070 Kč a dále slevu na invaliditu prvního a druhého stupně v částce 210 Kč. Pracující invalidní důchodce třetího stupně uplatní slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč a slevu na invaliditu třetího stupně v částce 420 Kč.

Podmínkou je podepsání prohlášení k dani u zaměstnavatele. I invalidní důchodci mohou současně pracovat pro více zaměstnavatelů, zpravidla pro každého na některou z pracovních dohod, v takovém případě je možné mít prohlášení k dani podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele.

Praktický příklad: zdanění mzdy u invalidního důchodce

Paní Aneta pobírá invalidní důchod prvního stupně a pracuje pro zaměstnavatele XY na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 12 000 Kč. U zaměstnavatele má podepsáno prohlášení k dani. Na sociálním pojištění je paní Anetě sraženo 780 Kč (12 000 Kč x 6,5 %), na zdravotním pojištění 540 Kč (12 000 Kč x 4,5 %) a na dani z příjmu 135 Kč (12 000 Kč x 1,338, zaokrouhleno na stokoruny nahoru) x 15 % - sleva na poplatníka ve výši 2 070 Kč – sleva na invaliditu ve výši 210 Kč). Čistá mzda paní Anety na účet činí tedy 10 545 Kč (12 000 Kč – 780 Kč – 540 Kč – 135 Kč).

Pan Jaroslav není pro účely placení zdravotního pojištění státním pojištěncem jako paní Aneta a rovněž pracuje na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 12 000 Kč. Pan Jaroslav zaplatí na dani z příjmu 345 Kč, protože nemá nárok na daňovou slevu ve výši 210 Kč. Na zdravotním pojištění je mu sraženo 891 Kč (1 971 Kč – (12 000 Kč x 9 %), neboť je proveden dopočet do minima. Čistá mzda pana Jaroslava je tedy pouze 9 984 Kč.

U stejně vysoké hrubé mzdy nad 14 600 Kč by se čistá mzda paní Anety a pana Jaroslava lišila pouze o 210 Kč, tedy právě o slevu na invaliditu prvního stupně. 

Vedlejší výdělečná činnost a invalidní důchod

Při výkonu samostatné výdělečné činnosti v invalidním důchodu se jedná o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, jako je tomu u hlavní samostatné výdělečné činnosti. Pojistné se vypočítá vždy ze skutečného vyměřovacího základu. To je výhodné při nižším zisku. Z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se vůbec neplatí sociální pojištění, když je hrubý do limitu, který pro celý kalendářní rok 2020 činí 83 603 Kč. Při výkonu vedlejší činnosti po část roku se limit poměrně snižuje.
 


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4
Hlasováno: 50 krát

Články ze sekce: DANĚ