Co je další odstupné (vedle odstupného podle zákoníku práce) a kdo na něj má nárok?

01.10.2021 | , Finance.cz
DANĚ


Úředníci obcí a krajů, jímž končí pracovní poměr z organizačních důvodů, mají nárok na dvojí odstupné. Co jsou organizační výpovědní důvody a jaké jsou další podmínky pro nárok na další odstupné?

Ať si říká kdo chce co chce, preferovanou skupinou mezi zaměstnanci jsou úředníci. Bývalo standardem, že v soukromém sektoru jsou vyšší mzdy, než jsou platy ve státním sektoru. A onen rozdíl na penězích dorovnával vždy stát a jeho složky svým zaměstnancům všemožnými výhodami, třeba delší dovolenou, včetně třeba tzv. definitivy. V České republice však nastal nyní zcela anomální stav, kdy ve státním a veřejném sektoru jsou vyšší platy, než jsou  mzdy v podnikatelské sféře.

Zdroj: Depositphotos

Úředníci obcí a krajů nejsou státní zaměstnanci, ale výhody mají

Podíváme se na jednu z výhod, která platí, a to už dlouho, ve veřejném sektoru, takže nejde o žádnou novinku. Jde o tzv. další odstupné pro úředníky obecních a krajských úřadů. Tito úředníci nejsou státními zaměstnanci, ale zaměstnanci územních samosprávných celků.

Zaměstnanec, s nímž rozvazuje zaměstnavatel pracovní poměr z tzv. organizačních důvodů, nebo se zaměstnavatel ze stejných důvodů se zaměstnancem na ukončení pracovního poměru dohodne, má nárok na odstupné. Organizační výpovědní důvody specifikuje a výši odstupného určuje zákoník práce.

Co jsou organizační výpovědní důvody

Organizačními důvody ukončení pracovního poměru se rozumí výpovědní důvody podle § 52 písm. a), b) a c) zákoníku práce. Jde tedy o situace, kdy na základě výpovědi zaměstnavatele, kterou dává zaměstnanci, nebo na základě mezi nimi uzavřené dohody o skončení pracovního poměru dochází k rozvázání zaměstnání z těchto důvodů:

  • ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
  • přemísťuje-li se (stěhuje-li se) zaměstnavatel nebo jeho část (myslí se tím sídlo či provoz),
  • zaměstnanec se stal resp. stane nadbytečným (jak upřesňuje zákoník práce: vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách).

Tip: Kdy může být zaměstnanec propuštěn pro nadbytečnost?

Za rok práce jeden průměrný výdělek, za odpracované dva roky tři průměrné výdělky

Pak má zaměstnanec nárok na odstupné. Výše odstupného je diferencována podle odpracované doby u zaměstnavatele:

  • pokud pracovní poměr trval méně než 1 rok, má zaměstnanec nárok na odstupné ve výši jednoho průměrného měsíčního výdělku,
  • pokud pracovní poměr trval 1 rok a více, ale méně než 2 roky, má zaměstnanec nárok na odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku,
  • pokud pracovní poměr trval 2 roky a déle, má zaměstnanec nárok na odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku.

To jsou minima, která předepisuje zákoník práce. Zaměstnanec však může získat více peněz, pokud o tom rozhodne zaměstnavatel, pokud se na tom zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou nebo to vyjednají odbory a dohodnou se na tom ve prospěch zaměstnanců se zaměstnavatelem.

Vyšší odstupné logicky odvisí od finančních možností zaměstnavatele, ale úředníci územních samosprávných celků, tedy obcí a krajů mají nárok na další odstupné automaticky.

Za 10 let práce pětinásobek, za 15 let šestinásobek a za 20 let práce sedminásobek průměrného výdělku

Pokud úředník, který je propouštěn z organizačních důvodů, odpracoval 10 let, má nárok na další odstupné ve výši dvojnásobku  průměrného měsíčního výdělku. To tedy znamená, že má podle zákoníku práce nárok na trojnásobek průměrného výdělku a podle zákona o úřednících územních samosprávných celků ještě na dvojnásobek, takže celkem úředník získá nejméně pětinásobek průměrného měsíčního výdělku.

Jestliže úředník obce nebo kraje, jenž odpracoval na úřadě až 15 let, dostal výpověď z organizačních důvodů nebo se ze stejných důvodů dohodl se zaměstnavatelem na skončení pracovního poměru, má nárok na trojnásobek průměrného výdělku. Když se sečte toto další odstupné s odstupným podle zákoníku práce, dostane úředník šestinásobek průměrného výdělku.

Úředník obce nebo kraje, který odpracoval 20 let a více, získá na dalším odstupném čtyřnásobek průměrného měsíčn/ího výdělku, takže celkem s odstupným podle zákoníku práce získá sedminásobek průměrného měsíčního výdělku.

​​Tip: Jak je to s odstupným při exekuci?

Počítá se práce už od r. 1990

Úředníkům se přitom započítává veškerá doba trvání pracovního poměru odpracovaná po 24. listopadu 1990, kdy vzniklo resp. bylo znovu obnoveno tzv. obecní zřízení, kterým byly nahrazeny národní výbory předchozího režimu. Úředníkovi se přitom započítává i doba odpracovaná u jiného územního samosprávného celku, takže se sčítají léta působení na úřadu malé obce s následnou prací třeba pro okresní město, na jehož úřad úředník přešel. Stejně tak se sčítá doba práce pro obec i pro kraj, pokud úředník přešel z obecního úřadu na úřad krajský. 

Úředník musí vykonávat tzv. správní činnosti - Co to je?

Podmínkou ale je, že úředník musel vykonávat tzv. správní činnosti. Zákon říká, že správními činnostmi se pro účely nároku na další odstupné rozumí plnění úkolů v samostatné nebo přenesené působnosti územního samosprávného celku. Jde tedy kupř. o úředníka, který se podílel v obci nebo na kraji na rozhodování o právech a povinnostech občanů. 

Někdy ale není jednoduché posoudit, zda úředník vykonával správní činnosti nebo ne. Zásadně však určuje to, kdo vykonává a kdo nevykonává správní činnosti, tajemník úřadu. Dojde-li však ke sporu, nerozhoduje stanovisko úřadu a jeho tajemníka, soud si sám posoudí, kdo má a kdo nemá nárok na další odstupné. Soudy dále upřesnily zákonná pravidla tak, že že úředníkem vykonávajícím správní činnosti s nárokem na další odstupné není zaměstnanec samosprávného celku zařazený v jeho organizačních složkách, ani  zaměstnanec, který vykonává výhradně pomocné, servisní nebo manuální práce nebo který výkon takových prací řídí. Někdo však může vykonávat činnosti různých typů - jak ty správní, tak jiné. Soudy určily, že stačí i jen částečné podílení se na výkonu správních činností a nárok na další odstupné pak úředníkovi propuštěnému z organizační důvodů vznikne.

 


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ