Kdy je práce za minimální mzdu při výpočtu důchodu výhodnější než podnikání?

28.06.2022 | , Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


Hodně osob samostatně výdělečně činných je na tom při výpočtu starobního důchodu hůře než zaměstnanci pracující za minimální mzdu. Podívejme se na praktické výpočty.

Jedním ze dvou základních vstupních údajů při výpočtu starobního důchodu je osobní vyměřovací základ neboli průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě. Osobní vyměřovací základ se vypočítá z jednotlivých ročních vyměřovacích základů od roku 1986 a přepočítá příslušnými koeficienty na současnou úroveň. Druhým základním vstupním údajem je získaná doba pojištění v celých ukončených letech. Doba pojištění se počítá zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným zcela stejně.

Podnikání versus zaměstnání a výše důchodu

Zdroj: Shutterstock

OSVČ – osobní vyměřovací základ

Jednotlivými vyměřovacími základy za roky výkonu samostatné výdělečné činnosti jsou vyměřovací základy, ze kterých bylo v daném roce zaplaceno sociální pojištění a které byly uvedeny v přehledech. Vyměřovací základ se tedy nesmí zaměňovat s obratem, příjmem ani ziskem. Pokud je skutečný vyměřovací základ vyšší než minimální vyměřovací základ, potom je ročním vyměřovacím základem polovina daňového základu.

Tip: Kdy obdrží předčasní důchodci daňovou vratku?

Zaměstnanci – osobní vyměřovací základ

Roční vyměřovací základ u zaměstnanců je součet hrubých mezd a hrubých odměn. I když se v dřívějších letech platila daň z příjmu fyzických osob ze superhrubé mzdy, tak pro výpočet důchodu je směrodatná hrubá mzda, tedy částka, ze které bylo zaplaceno sociální pojištění. Ani čistá mzda, kterou zaměstnanci dostávají na bankovní účet, nemá vliv na výpočet důchodu. Rozhodující jsou vždy hrubé mzdy a hrubé odměny.

Praktický příklad

V přiložené tabulce máme vypočten starobní důchod při osobním vyměřovacím základu ve výši 16 200 Kč v závislosti na různé době pojištění. Výpočet je proveden k červnu letošního roku.

Osobní vyměřovací základ

Doba pojištění

Starobní důchod

16 200 Kč

35 let

13 103 Kč

16 200 Kč

37 let

13 629 Kč

16 200 Kč

39 let

14 155 Kč

16 200 Kč

41 let

14 680 Kč

16 200 Kč

43 let

15 206 Kč

16 200 Kč

45 let

15 732 Kč

16 200 Kč

47 let

16 258 Kč

Zdroj: vlastní výpočet autora

Ve druhé tabulce si vypočteme měsíční starobní důchod u OSVČ v závislosti na měsíčních platbách na povinné sociální pojištění. Pro zjednodušení počítáme s tím, že osobní vyměřovací základ odpovídá aktuální měsíční platbě na sociální pojištění.

Měsíční platba

na sociální pojištění

Doba pojištění

Starobní důchod

4730 Kč

35 let

13 103 Kč

4730 Kč

37 let

13 629 Kč

4730 Kč

39 let

14 155 Kč

4730 Kč

41 let

14 680 Kč

4730 Kč

43 let

15 206 Kč

4730 Kč

45 let

15 732 Kč

4730 Kč

47 let

16 258 Kč

Zdroj: vlastní výpočet autora

Závěrem

OSVČ, které platí na sociální pojištění nižší měsíční zálohy než 4730 Kč, jsou na tom při výpočtu starobního důchodu hůře než zaměstnanci pracující za minimální mzdu ve výši 16 200 Kč. Nejedná se přitom o malé procento OSVČ. Vždyť např. při hrubém zisku 300 tisíc Kč za rok činí měsíční platba na sociální pojištění 3650 Kč. V praxi tedy není ničím výjimečným, že zaměstnanci s nízkými mzdami v produktivním věku mají výrazně vyšší starobní důchod než OSVČ.


Čtěte více:

9 omylů ohledně důchodového věku

Kolik vás může stát špatné naplánování předčasného důchodu?

 


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4
Hlasováno: 8 krát

Články ze sekce: DŮCHODY A DÁVKY