Co vědět o práci v důchodu v 9 bodech?

09.08.2022 | , Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


Mnozí penzisté chtějí i po dosažení řádného důchodového věku pracovat. Jaké podmínky pro ně platí? Jaký vliv má práce v důchodovém věku na starobní důchod? A co daně?

Přivýdělek v penzi na některou z pracovních dohod nebo zkrácený úvazek je pro řadu penzistů vítaným finančním přilepšením rodinného rozpočtu. Jaká pravidla platí pro práci v důchodovém věku?

Co vědět o práci v důchodu v 9 bodech?

Zdroj: Shutterstock

1) Žádná pracovní omezení

Dosažení řádného důchodového věku nepřináší žádné omezení ohledně pracovních možností. V důchodovém věku je tedy možné pracovat např. pro více zaměstnavatelů současně nebo na hlavní pracovní poměr na plný úvazek s nadstandardní mzdou.

2) Žádné pozastavení důchodu

V řádném důchodovém věku je možné současně pobírat starobní důchod a mzdu ze zaměstnání. Pokračování v práci při dosažení řádného důchodového věku tedy neodsouvá výplatu starobního důchodu a ani ho nepřerušuje.

Čtěte také: Práce v důchodu: která smlouva je pro vás nejlepší

3) Smlouva nebo dohoda vždy písemně

Pouze z důvodu dosažení řádného důchodového věku není možné sjednávat pracovní smlouvu ústně. Pracovní smlouva i pracovní dohody (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti) musí být uzavřeny i s příjemcem starobního důchodu vždy písemně.

4) I důchodci musí v zákonných případech podávat daňové přiznání

Přiznání starobního důchodu neosvobozuje od daňových povinností. V praxi to znamená, že i starobní důchodci musí v některých případech podávat daňové přiznání. Např. při práci v některém měsíci roku současně pro dva zaměstnavatele, kdy je z obou hrubých mezd nebo hrubých odměn odvedena zálohová daň z příjmů.

5) Platí se daně

Přiznání starobního důchodu nepřináší žádnou automatickou daňovou úlevu. Pracující starobní důchodci tedy odvádí ze své hrubé mzdy daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Při výpočtu daně z příjmu však mají nárok na základní daňovou slevu na poplatníka jako ostatní zaměstnanci. V letošním roce činí sleva na poplatníka 2570 Kč měsíčně a do hrubé mzdy nebo hrubé odměny ve výši 17 100 Kč se z důvodu uplatnění slevy na poplatníka neplatí žádná daň z příjmů.

6) Bez dopočtu u zdravotního pojištění

Pokud má zaměstnanec hrubou mzdu nebo hrubou odměnu nižší než minimální mzdu (v letošním roce méně než 16 200 Kč), potom se při výpočtu zdravotního pojištění až na výjimky provádí dopočet do minima, což znamená, že zaměstnanec zaplatí na zdravotním pojištění více než standardních 4,5 %. Zaměstnanci pobírající současně starobní důchod jsou však pro účely placení zdravotního pojištění i státními pojištěnci a v takových případech se dopočet do minima neprovádí a sazba zdravotního pojištění placeného zaměstnancem je vždy 4,5 % z hrubé mzdy.

Čtěte také: Jak průměrná a minimální mzda ovlivňuje důchody

7) Žádné legislativní znevýhodnění

Pobírání starobního důchodu neznamená snížení legislativní ochrany zaměstnance. Při splnění zákonných podmínek tak má pracující starobní důchodce nárok např. na odstupné, dodržení výpovědní lhůty nebo uplatnění dalších daňových slev a daňových odpočtů mimo slevy na poplatníka.

8) Omezená nemocenská

Zaměstnanci pobírající starobní důchod mohou však čerpat nemocenskou maximálně po dobu 70 kalendářních dní a pouze za dobu trvání pracovního poměru. Po skončení zaměstnání tedy u starobních důchodců neplyne žádná ochranná lhůta jako u ostatních zaměstnanců.

9) Lze podat žádost o zvýšení důchodu

Odvádění sociálního pojištění ze zaměstnání v důchodovém věku má i pozitivní vliv na výši starobního důchodu. Za každých odpracovaných 360 kalendářních dní si lze totiž požádat na místně příslušné OSSZ o zvýšení důchodu, které činí 0,4 % výpočtového základu.

 


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4
Hlasováno: 103 krát

Články ze sekce: DŮCHODY A DÁVKY