Práce pro více zaměstnavatelů během roku 2017 a daně

23.03.2018 | , Finance.cz
DANĚ


Někteří zaměstnanci pracovali během roku 2017 pro více zaměstnavatelů. Daňové povinnosti zaměstnance se přitom liší v závislosti na konkrétní situaci. Podívejme se na praktické příklady.

V současné době mění zaměstnanci práci častěji než v minulosti, z důvodu příznivé ekonomické situace jsou i dobré podmínky pro přivýdělek, čehož mnozí zaměstnanci využívají. Práce během roku pro dva a více zaměstnavatelů není tedy ničím neobvyklým. V některých případech však mají potom zaměstnanci povinnost podat daňové přiznání.

Zaměstnavatel může provést roční zúčtování daně

Zaměstnanci, kteří během roku pracovali pro více zaměstnavatelů, ale v žádném měsíci současně nepracovali pro dva zaměstnavatele, u kterých by jim byla odvedena zálohová daň z příjmu, mohou požádat posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně. Mzdové účetní je potřeba v takovém případě doručit potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnost za rok 2017 od všech předchozích zaměstnavatelů. Podmínkou je skutečnost, že u všech zaměstnavatelů bylo podepsáno prohlášení k dani.

Daňové přiznání nemusíte podávat, pokud

  • jste nepracovali pro více zaměstnavatelů současně,
  • u každého zaměstnavatele jste podepsali prohlášení k dani a
  • doručíte do mzdové účtárny současného zaměstnavatele potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti od všech předchozích zaměstnavatelů.
  • Kdy se vyplatí podat daňové přiznání, když jste student?

 

Praktický příklad: nezaměstnanost a nová práce během roku

Paní Králová pracovala v měsících leden až duben 2017 u zaměstnavatele AB. V měsících květnu a červnu byla nezaměstnaná a od 1. července 2017 pracovala paní Králová pro zaměstnavatele XY. U zaměstnavatele AB i zaměstnavatele XY podepsala paní Králová prohlášení k dani. Od zaměstnavatele AB obdržela při ukončení pracovního poměru potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2017. Toto potvrzení paní Králová předá mzdové účetní u zaměstnavatele XY. Protože paní Králová neměla žádné jiné zdanitelné příjmy mimo mzdu od těchto dvou zaměstnavatelů, tak může paní Králová požádat zaměstnavatele XY o provedení ročního zúčtování daně za rok 2017. Protože v měsících květnu a červnu neuplatnila paní Králová měsíční základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč (byla nezaměstnaná), tak vznikne paní Králové po provedeném ročním zúčtování daně nárok na daňovou vratku, neboť na daňových zálohách během roku 2017 zaplatila více, než činí její roční daňová povinnost.


Povinnost podat daňové přiznání

Zaměstnanci, kteří v některém měsíci roku 2017 pracovali současně pro dva zaměstnavatele, a z hrubé mzdy od obou zaměstnavatelů jim byla odvedena zálohová daň z příjmu, mají povinnost podat daňové přiznání. Žádný zaměstnavatel za ně nemůže provést roční zúčtování daně. Od všech zaměstnavatelů je potřeba si vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2017. Tato potvrzení jsou nedílnou přílohou daňového přiznání.

Daňové přiznání podat musíte:

 

Praktický příklad: dvě práce na částečný úvazek

Pan Kučera v květnu 2017 úspěšně maturoval na střední škole, následně si udělal poslední prázdniny a od 1. září začal pracovat. Od 1. 9. 2017 však pracuje pan Kučera současně na zkrácený úvazek pro dva zaměstnavatele. Přestože pan Kučera v roce 2017 bude pracovat pouze čtyři měsíce, tak si musí sám podat daňové přiznání. Za měsíce září až prosinec mu totiž byla odvedena zálohová daň z příjmu od dvou zaměstnavatelů současně. V daňovém přiznání uplatní pan Kučera daňovou slevu na poplatníka v plné roční výši 24 840 Kč, přestože pracoval pouze po část roku. Za celý kalendářní rok se daňová sleva na poplatníka uplatňuje vždy v plné roční částce. Dále uplatní pan Kučera v daňovém přiznání slevu na studenta ve výši 2 680 Kč (335 Kč x 8 měsíců). Protože pan Kučera neměl v měsících leden až srpen příjem, u kterého by uplatnil slevu na poplatníka a slevu na studenta a v daňovém přiznání tyto daňové slevy uplatní i za tyto měsíce, tak mu vznikne nárok na daňovou vratku.


Přivýdělek na dohodu o provedení práce

Jestliže je měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně a není u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani, potom se z hrubé měsíční odměny odvádí 15% srážková daň. Zaměstnanec pracující pouze pro jednoho zaměstnavatele na hlavní pracovní poměr, který si přivydělává na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou do limitu, nemusí podávat daňové přiznání, ale v některých případech se to vyplatí. A to v případě, že nejsou využity v plném rozsahu daňové slevy a daňové odpočty, v takovém případě vznikne nárok na vrácení srážkové daně.

Praktický příklad: nárok na daňovou vratku

Pan Novák je v řádném starobním důchodu. V červenci a srpnu si přivydělával na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a neměl podepsáno prohlášení k dani. Na srážkové dani odvedl celkem 3 000 Kč. V září až prosinci pracoval na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 15 000 Kč. Měsíční daňová záloha činila 945 Kč (15 000 Kč x 1,34) x 15 %) – 2 070 Kč) měsíčně, neboť u zaměstnavatele pan Novák prohlášení k dani podepsal a uplatnil slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Pan Novák si podá za rok 2017 daňové přiznání, do kterého uvede příjmy plynoucí z dohody o provedení práce i zkráceného úvazku. Z důvodu uplatnění slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč vznikne panu Novákovi nárok na daňovou vratku ve výši 6 780 Kč (3 000 Kč + 945 Kč x 4 měsíce).



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 5 krát

Články ze sekce: DANĚ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.