Na koho se bude vztahovat povinnost zaplatit daň z neočekávaných zisků?

15.11.2022 | , Finance.cz
DANĚ


Poslanecká sněmovna se konečně dohodla na účinnosti návrhu o dani z mimořádných zisků. Zejména Piráti prosazovali její zavedení již pro tento rok. Nakonec poslanci rozhodli o tom, že bude účinná až od příštího roku.

Daň z mimořádných zisků má být účinná až od roku 2023, rozhodli 4. listopadu 2022 poslanci. Novela zákona byla přijata v rámci tzv. Daňového balíčku, jehož součástí je i návrh na zvýšení limitu určujícího povinnou registraci k DPH či zvýšení limitu pro možnost využít režimu paušální daně. Současně vládní návrh zvyšuje maximální limit zdanitelných příjmů, po který nemusí podnikatelé podávat daňové přiznání.

Návrh zákona musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.

Daň z neočekávaných zisků

Zdroj: Shutterstock

Jak bude daň z neočekávaných zisků fungovat?

Výše daně z neočekávaných zisků je stanovena jako 60% přirážka k dani z příjmů právnických osob (19 %) na jejich nadměrný zisk. Tento nadměrný zisk se má určit na základě rozdílu základu daně v daném roce a průměrem nákladů základu daně za poslední 4 roky 2018–2021, ke kterému se přičte 20 %, které mají sloužit jako toleranční pásmo.

Průměr se časem nebude posouvat v letech, ale stále se bude počítat s průměrem základů za roky 2018–2021.

Již v roce 2023 by měly firmy platit zálohy na tuto daň společně se zálohami na daň z právnických osob. Celková částka záloh se bude odvíjet od výše „fiktivní“ daně z neočekávaných zisků za rok 2022. Stát se tak dočká příjmů z nově zavedené daně již v příštím roce.

Daň z neočekávaných zisků se bude vztahovat na podnikatele, kteří si díky nestandardní ekonomické situaci, na kterou měl vliv především válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, přijdou na mnohem vyšší zisky než v předchozích letech.

Nová daň bude ovšem platit jen na určitou dobu, a to od 1. ledna 2023 do konce roku 2025.

Okolo zavedení tzv. windfall tax panovaly mezi politiky značné neshody. Výrazný zmatek přinesl svým prohlášením Marian Jurečka, který prohlásil, že se vládní koalice dohodla na tom, že by tato daň měla platit již pro letošní rok. Toto tvrzení ovšem zamítl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Odhadovaný výnos pro rok 2023 z této nové daně odhaduje ministr financí Zbyněk Stanjura na 85 miliard korun. Z této částky by mělo jít cca 33 miliard z bankovního sektoru a zbytek financí z energetického sektoru. Výnosy z nově zavedené daně mají za úkol také částečně kompenzovat státní výdaje na řešení energetické krize.

Tip: Kolik můžete ušetřit na energiích s domem s nízkou energetickou náročností?

Kteří podnikatelé daň z neočekávaných zisků zaplatí?

Aby se na společnosti windfall tax vztahovala, musí zároveň projít příjmovým testem.

Daň z neočekávaných zisků se má podle ministerstva vztahovat na banky, jejichž čisté úrokové výnosy v roce 2021 činily nad 6 miliard korun. Tato hranice má ochránit střední a malé banky od toho, aby se ně nová daň vztahovala.

Pouze Piráti chtěli tuto hranici pro bankovní sektor snížit na 3 či 2 miliardy korun čistých úrokových výnosů. Tento návrh Jakuba Michálka ale neprošel, jelikož pro něj hlasovali jen poslanci za Piráty.

Podle ČTK se daň z neočekávaných zisků bude vztahovat na Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB, Raiffeisenbank, UniCredit Bank a Moneta Money Bank.

U energetického odvětví se v souvislosti s novou daní budou posuzovat celé holdingy. Pokud čistý roční obrat daného holdingu překročil hranici 2 miliard korun za rok 2021, bude se na jeho společnosti windfall tax aplikovat rovněž.

Dle vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury se daň z neočekávaných zisků vztahuje na tyto segmenty:

  • Těžbu a úpravu černého uhlí,
  • těžbu ropy a zemního plynu,
  • výrobu koksu a rafinovaných ropných produktů,
  • výrobu, přenos a rozvod elektřiny,
  • výrobu plynu,
  • rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí,
  • velkoobchod s kapalnými palivy a příbuznými výrobky,
  • velkoobchod s plynnými palivy a příbuznými výrobky,
  • potrubní dopravy ropovodem,
  • potrubní dopravy plynovodem,
  • finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování,
  • centrální bankovnictví, jde-li o poplatníka, který je bankou.

Daň z neočekávaných zisků se dotkne například největšího výrobce elektřiny v ČR, firmy ČEZ. Ta na svém webu uvedla, že očekává za rok 2022 čistý zisk ve výši 65 až 75 miliard korun.

Například miliardář Daniel Křetínský, který je majitelem Energetického a průmyslového holdingu (EPH), plánuje přesunout společnost EP Commodities kvůli zavedení nové daně do zahraničí. EPH to rovněž uvedl na svém twitterovém účtu.

„EPH v reakci na zavedení daně z neočekávaných zisků přesune svůj evropský trading do zahraničí. Jde konkrétně o dceřinou společnost EP Commodities (EPC). Její tržby letos zřejmě překročí 500 mld. eur, očekávaná daň z příjmů více než miliarda Kč.“

Holding zároveň uvedl, že nemá problém se zavedením nové daně. Avšak jeho předmět podnikání je velmi specifický (obchodování s energetickými komoditami) a většina příjmů pochází ze zahraničí. Z toho důvodu jim přijde zdanění příjmů českou windfall tax jako nesmyslné.

S návrhem vyjmout zahraniční příjmy z nové daně přišel Jiří Havránek za ODS. Nepodařilo se mu ale přesvědčit ostatní poslance, proto pozměňovací návrh nebyl přijat.

Na systém daně z neočekávaných zisků si stěžují také zástupci z krajů a obcí, kterým se nelíbí, že celý zisk z nové daně připadne státu. Podle nich by měl být zisk přerozdělen také do krajů a obcí.

Zdroj: Ministerstvo financí


Čtěte také:

Jak to bude příští rok se zastropováním cen energií?

Úsporný tarif v 6 otázkách



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: DANĚ