Osm daňových výhod pro lidi s vysokými příjmy

Zaměstnanci odvádějí ze své hrubé mzdy daň z příjmů, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Navíc ještě za zaměstnance povinné pojistné platí zaměstnavatel. Podívejme se na vybraných osm legislativních opatření, proč se souhrnná efektivní daňová sazba v Česku příliš neliší.

• Stejné sazby pojistného
• Úroky z hypotéky snižují daňový základ
• Jenom dvě daňové sazby
• Horní sazba daně až pro velmi vysoké příjmy
• Žádné omezení slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění na děti
• Maximální vyměřovací základ u sociálního pojištění
• Daňové osvobození pro zaměstnavatele u finančních produktů
• Nezdanitelné položky u „životka“ a „penzijka“

Zdroj: Shutterstock

Stejné sazby pojistného

Sazby sociálního a zdravotního pojištění jsou pro všechny zaměstnance stejné, výše hrubé mzdy nehraje při výpočtu roli. Zaměstnanci odvádí ze své hrubé mzdy 6,5 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění. Zaměstnavatelé platí za zaměstnance ještě 24,8 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění z hrubé mzdy zaměstnance.

Úroky z hypotéky snižují daňový základ

Roční daňový základ snižují v zákonném rozsahu i během roku zaplacené úroky z hypotéky, jestliže tímto hypotečním úvěrem byla řešena vlastní finanční situace daňového poplatníka. Zaměstnanci s nižšími příjmy v praxi bydlí samozřejmě mnohem častěji v nájemním bytě nebo si pořizují levnější nemovitosti a daňový základ si snižují výrazně méně než zaměstnanci s vyššími příjmy. Maximální částka daňového odpočtu činí 150 000 Kč, u nemovitostí pořízených do konce roku 2020 ještě dokonce 300 000 Kč.

Tip: Spočítejte si svou čistou mzdu pro rok 2023

Jenom dvě daňové sazby

V Česku jsou zavedeny pouze dvě daňové sazby u příjmů fyzických osob, a sice 15 % a 23 %. Ve většině vyspělých zemí světa je více daňových sazeb, přičemž není ničím výjimečným, když nejvyšší daňová sazba je 40 % a více.

Horní sazba daně až pro velmi vysoké příjmy

Za rok 2023 podléhá horní, 23% sazbě daně z příjmů rozhodný zdanitelný příjem nad čtyřnásobek průměrné mzdy. Většina zaměstnanců s nadprůměrnou mzdou je tedy stále do limitu a zdaňuje veškerou svoji hrubou mzdu nižší, patnáctiprocentní sazbou daně z příjmů.

Čtěte také: Míra zdanění práce se liší, hodně dobře placeným pomáhá strop

Žádné omezení slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění na děti

Při výpočtu čisté mzdy mají zaměstnanci s vysokými příjmy nárok na stejné daňové slevy a daňové zvýhodnění na děti jako ostatní zaměstnanci. Z důvodu nadprůměrně vysoké mzdy nedochází k žádnému krácení či snížení daňových slev a daňového zvýhodnění na děti. Např. měsíční sleva na poplatníka činí vždy 2570 Kč.

Maximální vyměřovací základ u sociálního pojištění

Během roku se sociální pojištění odvádí pouze do dosažení maximálního vyměřovacího základu. Z hrubé mzdy nad strop již sociální pojištění neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel. Pro rok 2023 je maximálním vyměřovacím základem částka 1 935 552 Kč. Zaměstnanci s hodně vysokými příjmy tak např. od září mají čistou mzdu vyšší, neboť už jim není z hrubé mzdy sráženo sociální pojištění z důvodu dosažení stropu. Sociální pojištění se totiž naposledy zaplatí za měsíc, kdy bylo maximálního vyměřovacího základu dosaženo. Zaměstnanci s velmi vysokými mzdami mají tedy dokonce nižší efektivní sazbu sociálního pojištění než ostatní zaměstnanci.

Daňové osvobození pro zaměstnavatele u finančních produktů

Až do roční částky 50 000 Kč na státem podporované finanční produkty, mezi které patří i smlouvy o životním pojištění nebo doplňkovém penzijním spoření a penzijním připojištění, jsou příspěvky zaměstnavatele na smlouvu zaměstnance osvobozeny od daňových plateb. Na státem podporované smlouvy přitom přispívají zaměstnavatelé vyššími částkami a častěji zaměstnancům s vyššími mzdami.

Nezdanitelné položky u „životka“ a „penzijka“

Při splnění zákonných podmínek je možné snížit daňový základ o vlastní vklady na smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, penzijním připojištění nebo životním pojištění. Na maximální daňovou úsporu přitom dosahují zejména lidé s vyššími příjmy, protože si mohou finančně dovolit pravidelně vkládat na svoji penzijní smlouvu 3000 Kč a více měsíčně a na svoji smlouvu o životním pojištění 2000 Kč a více měsíčně, tedy částky zaručující nárok na maximální souhrnný roční daňový odpočet pro oba finanční produkty v částce 24 000 Kč, celkem 48 000 Kč.

Čtěte také: Státní příspěvek na penzijko se změní. Komu se zvýší a kdo bude dostávat méně?