Mladí mohou v létě na brigádu už od 14 let. Co se u nich bude muset dodržet?

Od 1. června nabývá platnosti novela zákoníku práce, která mj. snižuje věk, od kterého mohou mladiství pracovat. Jedná se o poměrně přelomovou změnu, protože doposud mohl mladistvý pracovat až po ukončení povinné školní docházky, ovšem 14 let může být už dítěti v osmé třídě základní školy.

Pro přesnost je však třeba uvést, že děti mladší 15 let ve skutečnosti pracovat mohli, ale jen ve vymezených případech. Šlo zejména o práci v oblasti umění, kultury, reklamy nebo sportu.

Dozvíte se:

• Zaměstnávání mladistvých má celou řadu omezení
• Osoby mladší 15 let nesmí vykonávat řadu prací
• Na jakou smlouvu mladiství pracují?
• Sleva na studenta je bohužel zrušená

Zaměstnávání mladistvých má celou řadu omezení

Již teď z hlediska zákoníku práce platí, že při zaměstnávání mladistvých musí být dodržena řada pravidel, což flexinovela nijak nemění. Za mladistvého je považována osoba mladší 18 let, nově budou moci pracovat už mladiství od 14 let.

Takovému zaměstnanci nebo brigádníkovi musí zaměstnavatel vytvořit v práci podmínky, které nijak neohrozí jeho tělesný a duševní rozvoj. Přidělit mu může pouze takové práce, které budou přeměřené jeho fyzickému a rozumovému rozvoji.

Mladistvý zaměstnanec nesmí vykonávat práci přesčas ani noční směnu. Výjimka je pouze u osob starších 16 let. Ty mohou vykonávat noční práci, jestliže nepřesáhne 1 hodinu. Taková práce však musí bezprostředně navazovat na práci podle směny a musí být pod dohledem zaměstnance staršího 18 let.

Zaměstnavatel musí poskytnout mladistvému zaměstnanci nepřetržitý odpočinek v týdnu alespoň v délce 48 hodin. Platí také, že nepřetržitý odpočinek mezi směnami, resp. během 24 hodin po sobě jdoucích musí činit alespoň 12 hodin. Pracovní přestávka pak musí být poskytnuta už po 4,5 hodinách práce, nikoliv nejpozději po 6, jak je tomu u ostatních zaměstnanců.

Mladistvý zaměstnanec navíc musí za každých okolností absolvovat pracovnělékařskou prohlídku. "Povinná vstupní lékařská prohlídka se týká všech mladistvých zaměstnanců, nejen těch čtrnáctiletých. Jde o výjimku z jinak nového pravidla, že vstupní lékařská prohlídka není povinná u prací zařazených v první kategorii bez profesního rizika," vysvětluje Marie Janšová, expertka na pracovní právo.

Důležité je také zmínit, že čtrnáctiletí budou vždy potřebovat souhlas zákonného zástupce. Právě kvůli zmíněným podmínkám mají už i tak velmi omezené pracovní možnosti. Vhodná je pro ně první kategorie prací bez profesního rizika.  

"Mezi takové práce patří typicky nejrůznější administrativní práce. Mohlo by to být ale též např. roznášení letáků či jiné práce splňující uvedená kritéria. O kategorizaci u těchto lehčích prací rozhoduje zaměstnavatel," dodává Marie Janšová.

Čtěte také: Pět důchodových chyb, které vám mohou důchod zkrátit o tisíce

Osoby mladší 15 let nesmí vykonávat řadu prací

Zaměstnavatel nemůže přidělit mladistvým zaměstnancům práci, která by ohrozila jejich mravní vývoj a byla nepřiměřená nebo rovnou škodlivá pro jejich zdraví. Dětem je pak logicky zakázáno pracovat s chemikáliemi, alkoholem nebo manipulovat s břemeny nad hygienické limity.

Mladiství nesmějí pracovat při těžbě nerostů, ražení tunelů a štol, ale ani na místech, kde je zvýšené nebezpečí úrazu anebo ohrožení bezpečnosti.

Jinak je to v situaci, kdy děti vykonávají uměleckou, kulturní, reklamní činnost apod. Pokud má dítě (tedy fyzická osoba mladší 15 let nebo starší ale bez ukončené povinné školní docházky) vykonávat uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní činnost, pak je k tomu nezbytné povolení Úřadu práce. O povolení žádá rodič či jiný zákonný zástupce dítěte a povolení se vydává nejdéle na dobu 12 měsíců. Úřad v rámci povolovací činnosti bude vždy zkoumat, zda je činnost přiměřená věku dítěte, není pro něj nebezpečná, nebrání jeho vzdělávání nebo docházce do školy a účasti na výukových programech, nepoškozuje jeho zdravotní, tělesný, duševní, morální nebo společenský rozvoj.

"Vždy je nutná také lékařská prohlídka. Povolení je nutné typicky pro umělecké a kulturní vytváření autorských děl nebo provádění uměleckých výkonů v oblasti hudební, pěvecké či taneční, také pro natáčení reklam, či modeling. Naopak předmětem povolení není zájmová kulturní činnost v amatérských souborech a základních uměleckých školách, vystupování na uměleckých a kulturních akcích pořádaných školou, účast na uměleckých a sportovních soutěžích, pokud nejde o činnosti za odměnu, nebo činnost konaná v rámci mimoškolní výchovy a při ostatních nekomerčních zájmových aktivitách, která není vykonávána za odměnu," upřesňuje Marie Janšová.

Čtěte také: Může se předdůchodce stát předčasným důchodcem? Deset výhod předdůchodu

Na jakou smlouvu mladiství pracují?

Zaměstnavatelé mladistvým zaměstnancům zpravidla nabízejí dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohodu o provedení práce (DPČ). Každá má přitom jiná pravidla a to nejen v oblasti odměny. Ve všech případech je však nutné dohodu sjednat písemně.

Na dohodu o pracovní činnosti může zaměstnanec pracovat až 20 hodin týdně (polovinu stanovené běžné pracovní doby podle ZP). Oproti tomu dohoda o provedení práce může být sjednána na 300 hodin za rok.

V obou dohodách musí být uveden sjednaný druh práce, pracovní úkol, pracovní doba a odměna za jeho vykonání. Připomeňme jen, že i u DPČ a DPP musí být dodržena minimální hodinová mzda, která v roce 2025 činí 124,40 Kč na hodinu.

Od roku 2024 mají osoby pracující prostřednictvím DPČ a DPP nárok na dovolenou stejně jako ostatní zaměstnanci. Stejně tak mají právo na proplacení případné nevyčerpané dovolené nebo na její přenášení. Zaměstnavatel jim navíc musí uznat i překážky v práci. 

Pracovat na dohodu je pak pro mladistvé výhodné předem kvůli limitům výplaty, do kterých nejsou prováděny odvody na sociální a zdravotní pojištění, díky čemuž jim zůstane více peněz. U DPČ je to do 4499 Kč a u DPP do 11 500 Kč. Při překročení těchto limitů se již z výplaty strhává sociální a zdravotní pojištění. V každém případě pak výdělek z dohody podléhá klasické 15% sazbě daně z příjmů.

Osoby pracující prostřednictvím pracovních dohod mají nově také nárok na dovolenou. "Nárok na dovolenou vzniká tehdy, pokud jeho dohoda (tedy vztah založený dohodou) trvala alespoň 28 dnů v kalendářním roce, za podmínky, že dohodář odpracoval alespoň 80 hodin. Jakmile je splněna druhá z těchto dvou podmínek, pak dohodáři vzniká nárok na dovolenou. Ostatní pravidla jsou stejná jako u zaměstnanců v pracovním poměru," uzavírá Marie Janšová.

Čtěte také: Úřad práce rozdělí nezaměstnané na rizikové a nerizikové. O diskriminaci prý nepůjde

Vypočítejte si rozdíly ve mzdě z DPČ a DPP

Sleva na studenta je bohužel zrušená

V rámci konsolidačního balíčku došlo ke zrušení nebo omezení hned několika daňových slev, mezi kterými nechybí ani daňová sleva na studenta. Ta je už od příjmů za rok 2024 zrušena. Připomeňme jen, že měsíčně činila 335 Kč a ročně 4020 Kč.

Všichni daňoví poplatníci bez ohledu na věk, tedy i mladiství mohou však i nadále využívat základní daňovou slevu na poplatníka. Ta činí 2570 Kč měsíčně a 30 840 Kč ročně a může snížit daň z příjmů fyzických osob až do nuly.

Čtěte také: Zkrácený úvazek vám pomůže s důchodem, ale možná si připlatíte. Co ještě potřebujete vědět?