Stejnou slevu dostane chudý i bohatý. Proč jsou rozdíly ve zdanění v Česku nízké?

Zaměstnanci v Česku odvádějí ze své hrubé mzdy daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Hrubá mzda sjednaná se zaměstnavatelem a čistá mzda obdržená na účet se liší právě o přímé daně placené zaměstnancem. Navíc povinné pojistné ještě odvádí za zaměstnance zaměstnavatel. V textu se však budeme zabývat pouze přímými daněmi placenými zaměstnancem.

• Sazby přímých daní
• Daňové slevy
• Důvody nízkého rozdílu ve zdanění

Sazby přímých daní

Na zdravotním pojištění odvádí zaměstnanci 4,5 % ze své hrubé mzdy, na sociálním pojištění (včetně nemocenského pojištění) potom 7,1 % ze své hrubé mzdy. Sazby daně z příjmu jsou dvě, a sice 15 % a 23 %, vyšší daňové sazbě však podléhá až hrubá měsíční mzda nad 139 671 Kč. Naprostá většina zaměstnanců tak zdaňuje veškerou svoji hrubou mzdou pouze v prvním daňovém pásmu, tj. 15% daňovou sazbou. 

Čtěte také: Kolik si připlatí bohatí? Zdanění vysokých příjmů v posledních letech stouplo

Daňové slevy

Při výpočtu daně z příjmu se uplatňují daňové slevy a daňové zvýhodnění na děti, na které má zaměstnanec nárok. Podmínkou je podepsání prohlášení k dani, které může mít zaměstnanec podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele.

Základní daňová sleva na poplatníka činí 2 570 Kč, sleva na průkaz ZTP/P činí 1 345 Kč, sleva na invaliditu prvního nebo druhého stupně činí 210 Kč, sleva na invaliditu třetího stupně činí 420 Kč. Daňové zvýhodnění na první dítě je 1 267 Kč, na druhé dítě 1 860 Kč a na třetí dítě 2 320 Kč, pokud je dítě držitelem průkazu ZTP/P tak se uplatní dvojnásobně vysoké daňové zvýhodnění. Při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění se žádné slevy neuplatňují.

Mzdová kalkulačka 2025

Důvody nízkého rozdílu ve zdanění

V tabulce níže máme vypočtenu čistou mzdu u vybraných hrubých mezd a současně máme v procentech vypočteno celkové zdanění na straně zaměstnance. Při výpočtu počítáme pouze s uplatněním základní daňové slevy na poplatníka. Jak je názorně vidět, tak rozdíly ve zdanění jsou relativně malé. Proč tomu tak je?

• Jednotná sazba sociálního a zdravotního pojištění, bez ohledu na výši hrubé mzdy.
• Nelze čerpat žádné slevy při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění.
• Nárok na slevu na poplatníka mají všichni zaměstnanci ve stejném rozsahu, bez ohledu na výši hrubé mzdy.
• Vyšší 23% sazba daně z příjmu platí až pro velmi vysoké mzdy, pro většinu zaměstnanců s nadprůměrnou mzdou platí 15% sazba daně z příjmu.

Zdroj: vlastní výpočet autora

Z tabulky výše vidíme, že u minimální mzdy ve výši 20 800 Kč činí celkové přímé daně placené zaměstnancem 2 963 Kč, tedy 14,2 % z hrubé mzdy. U nadprůměrné mzdy ve výši 85 000 Kč činí celkové přímé daně placené zaměstnancem 20 040 Kč, tedy 23,6 % z hrubé mzdy. Rozdíl v míře zdanění mezi těmito dvěma hrubými mzdami je 9,4 %.

Důvodem daňové progrese je existence slevy na poplatníka, která je ve všech případech stejně vysoká. Sazby daně z příjmu i povinného pojistného jsou totiž ve všech případech stejně vysoké. Kdyby neexistovala sleva na poplatníka, potom by činila souhrnná sazba přímých daní placených zaměstnancem 26,6 %.