Pracovní poměr, ať už na klasický plný úvazek nebo na zkrácený úvazek, může skončit různými způsoby. V některých případech se jedná o poměrně rychlou záležitost, v jiných musí být dodržena dvouměsíční výpovědní lhůta. Podívejme se na jednotlivé možnosti uvedeny v § 48 a následujících v zákoníku práce č. 262/2006 Sb.
- Vzájemná dohoda
- Uplynutí sjednané doby
- Zrušení ve zkušební době
- Výpověď podaná zaměstnancem
- Výpověď podaná zaměstnavatelem
- Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem
- Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem
Vzájemná dohoda
Pan Michal pracoval pro zaměstnavatele sedm let, přičemž si vždy velmi svědomitě plnil své pracovní úkoly a se zaměstnavatelem má velmi korektní vztahy. Když obdržel pan Michal velmi zajímavou pracovní nabídku v jiném městě, nechtěl mu zaměstnavatel dělat problémy a v podstatě okamžitě spolu ukončili pracovní poměr vzájemnou dohodou. Se vzájemnou písemnou dohodou o ukončení pracovního poměru musí souhlasit obě smluvní strany a tímto způsobem je možné ukončit pracovní poměr velmi rychle.
Uplynutí sjednané doby
Slečna Simona pracovala pro zaměstnavatele na základě smlouvy na dobu určitou. Bohužel zaměstnavatel pro ni nadále nemá práci, takže pracovní poměr skončí uplynutím sjednané doby. Zaměstnavatel však o této skutečnosti informoval Simonu v dostatečném předstihu, takže měla čas se přizpůsobit této nepříjemné situaci.
Čtěte také: Odstupné chrání propouštěné zaměstnance před bídou. Kdy ho nedostanete?
Zrušení ve zkušební době
Paní Adéla uzavřela pracovní smlouvu s novým zaměstnavatelem, kde byla sjednána čtyřměsíční zkušební doba. Od června 2025 se totiž zkušení doba prodloužila a podle § 35 zákoníku práce může činit standardní zkušební doba až čtyři měsíce. Během zkušební doby však obdržela paní Adéla lepší pracovní nabídku, takže pracovní poměr během zkušební doby snadno ukončila. Během zkušební doby je možné pracovní poměr zrušit velmi snadno bez uvedení důvodů, přičemž pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.
Výpověď podaná zaměstnancem
Zaměstnanec Luboš si našel lepší pracovní uplatnění. Se zaměstnavatelem se však nedohodl na rychlém ukončení pracovního poměru vzájemnou dohodou, takže musel podat výpověď. Podle § 50 zákoníku práce platí, že zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Při podání písemné výpovědi běží dvouměsíční výpovědní doba.
Od června 2025 přitom začíná běžet výpovědní lhůta ode dne doručení druhé smluvní straně a běží dvě měsíce. Do června začínala výpovědní lhůta běžet od prvního dne následujícího měsíce po jejím doručení, takže od června došlo ke zkrácení výpovědní lhůty, zejména v případě, že je výpověď podávána začátkem měsíce.
Tip: Začal platit nový zákoník práce. Změny se týkají zkušební doby a výpovědní lhůty
Výpověď podaná zaměstnavatelem
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů taxativně vyjmenovaných v § 52 zákoníku práce. Pan Martin obdržel výpověď od zaměstnavatele pro nadbytečnost podle písmena c). Panu Martinovi tedy běží dvouměsíční výpovědní lhůta, která se počítá stejně jako v případě podání výpovědi zaměstnancem. Během výpovědní lhůty pochopitelně nedochází k žádnému automatickému snížení mzdy.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem
Zaměstnankyně Kateřina okamžitě zrušila pracovní poměr, protože byly splněny zákonné podmínky uvedené v § 56 zákoníku práce, a sice zaměstnavatel jí nevyplatil mzdu do 15 dnů po uplynutí období splatnosti.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem
Zaměstnavatel ukončil se zaměstnancem Radimem pracovní poměr okamžitě, protože byly splněny zákonné podmínky uvedené v § 55 zákoníku práce, a sice pan Radim porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.
Čtěte také: Kdy musí zaměstnanec platit podíl na škodě, která vznikla zaměstnavateli