Jaké mohou být finanční následky dlouhodobé nemoci?

Nemocenská náleží až od patnáctého dne pracovní neschopnosti a vyplácí ji místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení. V prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel. Jaká základní pravidla platí o několikaměsíční nemoci? 

• Pokles rodinné životní úrovně
• Ochranná lhůta platí i pro dlouhodobou nemocenskou
• Nemožnost obdržení výpovědi
• OSVČ mohou být bez peněz
• Nevzniká žádný automatický nárok na invalidní důchod
• Dlouhodobá nemocenská není pro starobní důchodce
• Nárok na daňovou vratku

Pokles rodinné životní úrovně

I když je výpočet nemocenské v Česku příznivý a dlouhodobá nemoc je při výpočtu zvýhodněna, stále disponibilní rodinný příjem z důvodu dlouhodobé nemoci jednoho z členů klesá, což může být v některých případech velmi nepříjemné. Dle § 29 zákona o nemocenském pojištění však platí, že výše nemocenského za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti, 66 % denního vyměřovacího základu od 31. do 60. kalendářního dne pracovní neschopnosti a 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Při delší nemoci je tedy denní nemocenská vyšší než při krátkodobé nemoci. 

Tip: Od září umožňuje nová výjimka automatické přiznání příspěvku na péči lidem v terminálním stádiu

Ochranná lhůta platí i pro dlouhodobou nemocenskou

Nárok na nemocenskou vzniká i po skončení zaměstnání, jestliže dojde k nástupu v sedmidenní ochranné lhůtě. I když zaměstnanec nastoupí na nemocenskou v ochranné lhůtě, tak nedochází ke zkrácení zákonné podpůrčí doby a znevýhodnění při samotném výpočtu nemocenské. 

Mzdová kalkulačka: výpočet čisté mzdy v roce 2025

Nemožnost obdržení výpovědi

Zaměstnanci dlouhodobě nemocní nemusí mít obavy, že z tohoto důvodu dostanou v zaměstnání výpověď. Dle § 53 zákoníku práce jsou totiž v ochranné době, kdy nemohou od zaměstnavatele obdržet výpověď. Pracovní smlouva sjednaná na dobu určitou však skončí uplynutím času, i když je zaměstnanec v pracovní neschopnosti. 

OSVČ mohou být bez peněz

Nárok na nemocenskou mají osoby samostatně výdělečně činné pouze v případě účasti na dobrovolném nemocenském pojištění. Pokud si OSVČ dobrovolné nemocenské pojištění neplatí, tak během nemoci žádné peníze od státu nedostává. Jestliže nemá živnostník nebo podnikatel uzavřeno vlastní komerční pojištění, je během nemoci zcela bez finančních prostředků. Právě dlouhodobá nemoc může mít pro osoby samostatně výdělečně činné velmi nepříjemné ekonomické dopady. 

Nevzniká žádný automatický nárok na invalidní důchod

Legislativou není stanoveno, že po nějaké konkrétní době je po dlouhodobé nemocenské automaticky přiznán některý z invalidních důchodů. Ani několikaměsíční nemocenská v praxi nemusí být důvodem pro přiznání invalidního důchodu. Dle § 26 zákona o nemocenském pojištění může být i maximální podpůrčí doba pro nárok na nemocenskou v rozsahu 380 dní v některých případech prodloužena.

Tip: Jaká částka musí zůstat klientům domova pro seniory ze starobního důchodu?

Dlouhodobá nemocenská není pro starobní důchodce

Zaměstnaní starobní důchodci mohou pobírat nemocenskou, pokud jsou účastni na nemocenském pojištění, což je splněno i při práci na zkrácený úvazek. Od roku 2025 mají sice pracující starobní důchodci nárok na slevu na sociálním pojištění v rozsahu 6,5 % z hrubé mzdy, ale stále platí nemocenské pojištění, takže v případě nemoci mají i nárok na nemocenskou. Na rozdíl od zaměstnanců v předdůchodovém věku však platí pro pracující starobní důchodce maximální podpůrčí doba ohledně nemocenské v rozsahu 70 dní, vždy však pouze za dobu trvání pracovního poměru. To zjednodušeně znamená, že pracující starobní důchodci nemají nárok na dlouhodobou nemocenskou. 

Nárok na daňovou vratku 

Za každý neodpracovaný měsíc z důvodu dlouhodobé nemoci vzniká zaměstnanci nárok na daňový přeplatek ve výši 2 570 Kč z důvodu nevyčerpání slevy na poplatníka během roku v plném rozsahu. V ročním zúčtování daně nebo v ročním daňovém přiznání za rok 2025 se totiž uplatní roční sleva na poplatníka ve výši 30 840 Kč, bez ohledu na skutečný počet odpracovaných měsíců. Za čtyři měsíce dlouhodobé nemoci tak může daňový přeplatek činit 10 280 Kč, avšak pouze za podmínky, že takto vysoké daňové zálohy byly zaplaceny v měsících, kdy zaměstnanec pracoval.