Společné zdanění není pro všechny

Počínaje zdaňovacím období 2005 mají manželé možnost využít výpočet daně ze společného základu daně, tzv. společné zdanění manželů. Vzhledem k tomu, že se březen, a tudíž i termín odevzdání daňových přiznání neodvratně blíží, podíváme se zblízka na tento zatím nevyužívaný způsob zdaňování.

Co musím splňovat?

Společné zdanění manželů může významně snížit celkovou daňovou povinnost rodiny. Zejména to poznají rodiny, kdy jeden z manželů nemá zdanitelné příjmy, nebo jsou příjmy manželů výrazně odlišné. Celý princip spočívá v tom, že si manželé mezi sebe rozdělí společný základ daně – každý jednu polovinu, a to po uplatnění nezdanitelných částek, u kterých splní podmínky.

Společné zdanění manželů si nemůžou uplatnit všichni. Nutnou podmínkou je, aby manžele vyživovali alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti. Za vyživované dítě se považuje nezletilé dítě nebo zletilé do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a soustavně se připravuje na budoucí povolání, nebo nestuduje nebo nepracuje z důvodu nemoci či úrazu nebo je z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Manželé mohou společné zdanění uplatnit pokud kdykoli v průběhu zdaňovacího období v domácnosti vyživovali dítě (např. týden, měsíc, půl roku apod.). Manželé podmínku splní i např. v případě, kdy vyživovali dítě ve věku do 26 let, které s nimi žije ve společné domácnosti s tím, že dítě ukončilo v průběhu roku studium na vysoké škole a poté nastoupilo do pracovního poměru. Společné zdanění mohou uplatnit i manželé, kteří vyživovali vnuka (vnučku), který s nimi žije ve společné domácnosti pokud jeho rodiče nemají příjmy.

Co to obnáší?

Podle § 13a odst. 2 zákona o daních z příjmů je společným základem daně součet dílčích základů daně podle § 6 až 10 zákona upravených podle § 5 a § 23 zákona u obou manželů, snížený o nezdanitelné části základu daně podle § 15 za oba manžele. Nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona může uplatnit i ten z manželů, který neměl zdanitelné příjmy, jestliže jinak splňuje podmínky stanovené pro jejich uplatnění.

Pokud nepatříte mezi daňové odborníky, tak vám z předešlých řádků mohl běhat mráz po zádech. Nejlépe samotný princip pochopíte na příkladě.

Manžel má příjem ze závislé činnosti, manželka je v domácnosti, pečuje o dítě a tudíž nemá žádné zdanitelné příjmy. Společným základem daně bude součet příjmů manžela. Při vyplnění daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob manželka uvede do přílohy č. 5 daňového přiznání u všech dílčích základů daně (podle § 6 až 10 zákona) nulu. Manžel uvede do dílčího základu daně podle § 6 zákona příslušné částky. Poté oba manželé uvedou do daňového přiznání příslušné nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona. Zákon stanoví, že nezdanitelné části základu daně podle § 15 může uplatnit i ten z manželů, který neměl zdanitelné příjmy, jestliže jinak splňuje podmínky stanovené pro jejich uplatnění. Manželka si tedy za zdaňovací období 2005 uplatní základní nezdanitelnou částku 38 040 Kč a další nezdanitelné částky podle § 15 zákona, tj. např. odpočet na soukromé životní pojištění, úroků z úvěru na bytovou potřebu apod. Obdobně bude postupovat i manžel. Manžel si uplatní mimo jiné i nezdanitelnou částku na manželku, která nemá příjmy, a to ve výši 21 720 Kč. Pokud by byla manželka držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P, zvyšovala by se částka 21 720 Kč na dvojnásobek.

Následně se sečtou dílčí základy daně obou manželů a dále se sečtou nezdanitelné částky podle § 15 u obou manželů. Součet dílčích základů daně obou manželů snížený o součet nezdanitelných částek obou manželů představuje společný základ daně. Polovinu tohoto společného základu daně si každý z manželů uvede ve svém daňovém přiznání a po uplatnění položek dle § 34 zákona vypočítá daň podle § 16 odst. 1 zákona.

Pokud manželé splňují veškeré podmínky pro uplatnění společného zdanění, musí každý z nich podat vlastní daňové přiznání. Daňová přiznání je nutno podat ve stejné lhůtě. Po uplynutí doby pro podání daňového přiznání nelze způsob stanovení základu daně a daně formou společného zdanění uplatněný v daňovém přiznání měnit. V dodatečném daňovém přiznání tedy nemohou manželé způsob stanovení daně podle § 13a změnit na klasický způsob, tj. na způsob kdy každý z manželů uvede do daňového přiznání své příjmy a ty poté zdaní.

Rada na závěr

V případě, že se rozhodnete uplatnit společné zdanění manželů, doporučujeme věnovat pozornost §13 a zákona o daních z příjmů. Zde jsou uvedeny všechny potřebné informace včetně případů, kdy tento způsob zdanění nelze uplatnit.

Zdroj: Ministerstvo financí