„Je čas zařadit vyšší rychlost“, předseda Komise Barroso představuje výroční zprávu o pokroku na cestě k růstu a zaměstnanosti

27.01.2006 | , Zastoupení EK v ČR
Tiskové zprávy


Evropská Komise dnes zveřejnila svou novou výroční zprávu o pokroku dosaženém v plnění lisabonské strategie, tj. o spolupráci mezi EU a členskými státy v oblasti hospodářského růstu a tvorby  více a lepších pracovních míst.

Smyslem výroční zprávy je dát  této strategii nový impuls a urychlit její plnění. Zpráva obsahuje tři hlavní složky:  především je to rozbor 25 národních programů reforem předložených členskými státy v říjnu 2005.  Za druhé vyjmenovává silné stránky v jednotlivých národních programech, aby podpořila výměnu dobrých nápadů.  Za třetí zvýrazňuje oblasti, kde dochází k nedostatkům, a navrhuje konkrétní opatření k jejich řešení na úrovni EU.  Označuje čtyři prioritní oblasti, kde je třeba podniknout konkrétní kroky:  investice do vzdělání, výzkumu a inovací; uvolnění regulace týkající se malých a středních podniků; politiky zaměstnanosti, které zapojí lidi do pracovního procesu; zaručení spolehlivých a udržitelných dodávek energie. V každé z těchto oblastí podává jarní zpráva Komise zcela jasné návrhy, k čemu by se nejvyšší  představitelé členských států měli zavázat, až se sejdou na březnovém summitu v Bruselu, a co by měli realizovat do roku 2OO7 (viz níže). 

Předseda Komise José Manuel Barroso sdělil: „Základní myšlenka mého  poselství je jasná: je čas zařadit vyšší rychlost. Od té doby, co jsme vloni dali lisabonské strategii nový impuls, se po bruselských kuloárech prohání vítr změn.  Aktivita se zvýšila skokově.  Od minulého roku jsme prošli dlouhou cestu a nyní máme vybudovány solidní základy. To, že máme na stole 25 národních programů reforem, vypovídá zřetelně o nové úrovni odhodlání členských států.  Nyní se těžiště přesouvá na jejich plnění.  Na místo řidiče se teď musí posadit členské státy a  reformy uspíšit.   95 procent obsahu jejich zpráv vychází ze zdravého „selského“ rozumu a nyní je na členských státech, aby  jej přetvořily do praxe. Musí najít politickou vůli ke sladění slov  a činů – protože je čas zařadit vyšší rychlost."
 
Náš cíl je jasný:  Usilujeme o prvotřídní vysoké školy, kvalitně připravenou a vzdělanou pracovní sílu, silné systémy sociálního zabezpečení a důchodů, konkurenčně nejschopnější průmyslová odvětví a nejčistší životní prostředí.  Těm, kteří říkají, že to není možné, odpovídám: „Kdo by si před nějakými deseti lety pomyslel, že se Irsko stane jednou z nejlépe prosperujících zemí Evropské unie, nebo že produktivita v Polsku bude jednou vyšší než v Jižní Koreji?  Pro růst a zaměstnanost musíme udělat něco navíc.

Čtyři prioritní oblasti, v nichž se od čelních evropských představitelů žádá, aby se na březnovém summitu EU zavázali k dodatečným opatřením (na národní i celoevropské úrovni)

1. Investice do vzdělávání a výzkumu

  • Investice do vyššího vzdělání  by se měly do roku 2010 zvýšit z nynějších 1,28 % HDP na 2 % HDP a současně by měly být odstraněny překážky pro doplňkové financování vyššího školství ze soukromého sektoru.
  • V průběhu března t.r. by si měl každý členský stát  stanovit jasnou celkovou výši výdajů na výzkum a vývoj v roce  2010.
  • Větší podíl státní podpory (25%) a prostředků ze strukturálních fondů by měl směřovat do výzkumu  a vývoje.
  • Do konce roku 2007 bychom měli mít Evropský technologický institut.
  • Zkvalitnit tržně uplatnitelné dovednosti všech občanů; školy by se měly přednostně více věnovat výuce matematiky a cizích jazyků.

2. Uvolnění regulace malých a středních podniků a prostoru pro rozvoj jejich podnikatelského potenciálu

  • Každý členský stát  by měl do roku 2007 zřídit systém „všeúčelových odbavovacích přepážek“ na pomoc budoucím podnikatelům,  kde by zároveň mohly podniky pod jednou střechou splnit všechny své administrativní formality a správní povinnosti.
  • Do konce roku 2007 zkrátit  průměrnou dobu potřebnou na založení podniku o polovinu a poté na jeden týden i méně. 
  • Součástí učiva pro všechny žáky by se měla stát podnikatelská výchova.
  • Každý členský stát by měl zavést systém na přesné hodnocení administrativní zátěže. Komise zahájí vlastní  iniciativu s cílem zjistit a navrhnout způsob, jak snížit náklady vyplývající z předpisů EU nebo  z jejich provádění na úrovni členských států.
  • Komise zruší povinné oznamování  některých kategorií malých státních podpor, což by mělo pomoci malým a středním podnikům.

3. Zapojit lidi do pracovního procesu

  • Pomoci zvýšit míru zaměstnanosti a financovat důchody a zdravotní péči stárnoucího obyvatelstva. Členské státy by měly přijmout celoživotní koncepce  zaměstnanosti, které by počítaly s nabízením takové podpory lidem všech věkových skupin, jakou potřebují.
  • Do konce roku 2007 by měla být každému mladému člověku, který skončil školu nebo universitu, nabídnuta práce, učňovský poměr nebo další odborná příprava do šesti měsíců poté, co se stal nezaměstnaným;  do roku 2010 by se tato lhůta měla zkrátit na 100 dnů.  
  • Mělo by se vyvinout intenzivnější úsilí o splnění vnitrostátních plánů na poskytování finančně únosné a kvalitní péče o děti a realizaci opatření k dosažení větší rovnosti pohlaví na pracovištích  a k zajištění rovnováhy mezi pracovním a soukromým  životem.
  • Je třeba zrealizovat „aktivní stárnutí“ spolu s většími možnostmi vzdělávání pro osoby starší 45 let, s finančními stimuly k prodlužování pracovního života a využívání částečných pracovních úvazků.
  • Komise uspořádá mimořádný sociální summit a do konce roku 2006 předloží zprávu o rovnováze mezi flexibilitou a jistotou zaměstnání (tzv. „flexikurita“). 

4. Účinné, spolehlivé a udržitelné dodávky energie
Komise ve zprávě slibuje, že Evropu zaktivizuje k tomu, aby dostála výzvám, jež před ní kladou rostoucí ceny ropy a plynu a potřeba snižovat znečištění. Komise vysílá směrem k nejvyšším evropským představitelům přímočaré poselství: energie představuje globální problém, který vyžaduje evropskou odpověď. To znamená:

  • lepší koordinaci mezi evropskými elektrickými rozvodnými sítěmi a soustavami plynovodů, kvalitnější regulaci trhů s energiemi a více konkurence.
  • Více daňových a jiných pobídek s cílem podpořit udržitelnou spotřebu energie a povzbudit výzkum energetické účinnosti, čistých energií a energií z obnovitelných zdrojů.
  • Evropu „mluvící jedním hlasem“ při rozhovorech s externími dodavateli, kteří nám budou dodávat stále více energie.
  • Počátkem jara 2006 zveřejní Komise zelenou knihu s podrobnými návrhy.

 
Výchozí  informace
Národní programy reforem (NPR)
Komise ve své jarní zprávě hodnotí NPR, které členské státy vypracovaly poprvé. NPR mají společný základ, kterým je jednotná sada 24 integrovaných politických pokynů, na nichž se shodla Rada (viz MEMO/05/123). V základech partnerského přístupu leží možnost využít znalosti, zkušenosti a dobré nápady všech členských států  tak, aby se všichni mohli učit od všech a zároveň je to hlavní způsob, jak změnit věci od základu. Komise označí oblasti, kde je šíře vzájemného poučení nejvyšší a pomůže členským státům vzájemně přebírat slibné politické náměty z NRP jiných členských států.

Předseda Barroso se o  NPR vyslovil takto: „Pro inspiraci není třeba chodit daleko” Každý členský stát přináší na společný večírek nápady, které si ostatní mohou osvojit a přizpůsobit, čemuž já tleskám. Pokrok je však stále nerovnoměrný a Komise vystupňuje snahu a celý tento proces popožene. Už z této zprávy je vidět, že nebudeme jen tichým společníkem. Pochválíme to, co si pochvalu zaslouží, a konstruktivně zkritizujeme ty věci, kde může konstruktivní kritika pomoci.

Příští kroky
Zpráva Komise bude předložena jarnímu zasedání Evropské rady, které se bude konat v březnu a Komise na něm bude naléhat na hlavy států a vlád, aby přijaly požadované závazky.
Komise ve spolupráci  s členskými státy podpoří jejich úsilí o realizaci NPR, projedná s nimi, jak lze tyto programy dále prohloubit, a zajistí, aby se k podpoře růstu a zaměstnanosti efektivněji využívaly také další nástroje EU, jako jsou Fondy soudržnosti.
 
A závěrem, Komise zaktualizuje lisabonský program Společenství (viz IP/05/973). Komise už schválila více než polovinu opatření na úrovni EU, která tento program předpokládal, i když  jejich praktické účinky nelze očekávat dříve, než je schválí Evropský parlament a Rada.

Další podrobnosti o jarní zprávě a o konkrétních přílohách o makroekonomických a mikroekonomických otázkách a o zaměstnanosti viz MEMO/06/23

Úplný text zprávy, který je ve srovnání s předchozími lety mnohem věcnější, viz na internetových stránkách Komise o růstu a zaměstnanosti.

Autor článku

Tisková zpráva  

Články ze sekce: Tiskové zprávy