Tempo růstu regulovaného nájemného zatím není stanoveno

O kolik a jak rychle ještě vzroste regulované nájemné, není známo. Pro příští roky se zřejmě bude výše nájmů stejně jako letos odvíjet od cen stavebních prací a příslušného rozhodnutí obcí. ČTK to dnes řekl ředitel odboru metodiky cen MF Pavel Maštálka. "Současného zmírnění růstu nájemného by mělo být využito jako určité mezietapy k přípravě zákona, kterým by se přešlo na standardní způsob sjednávání nájemného," dodal. Novým zákonem, který by mohl podle Maštálky platit od roku 2002, se zavede systém sjednávání místně obvyklého nájemného, jak je tomu v Evropské unii. "Nájemné tedy nebude moci překračovat obvyklé úplaty, které v obci existují u bytů srovnatelného druhu, velikosti, vybavení, kvality a polohy v určitém časovém období," vysvětlil. "Obce musí umět využívat polohové renty, dopravní a ekologické situace, aby se rozlišilo nájemné uvnitř obce," řekl Maštálka. Již současná vyhláška podle něho umožňuje obcím úpravu nájemného od 15procentního snížení až po 20procentní zvýšení. "Současné možnosti jsou využívány obcemi velmi sporadicky," podotkl. Vyhláška také říká, že regulace nájemného se nevztahuje na byty a domy postavené bez účasti veřejných prostředků, pro které bylo vydáno kolaudační povolení po roce 1993, zdůraznil Maštálka. pmr lds (pokr.) O kolik se tedy nájemné ještě bude muset zvednout, nelze říci. "V některých krajích, zejména severočeském či severomoravském, převážně u obcí s nižším počtem obyvatel, už bylo rovnovážného stavu dosaženo, jinde další růst záleží na kupní síle obyvatelstva. Limitující je bariéra příjmu," řekl. Nájemné bude vždy určitým způsobem regulováno a obce zde budou mít rozhodující postavení, dodal.
Rozsah deregulací nájemného je nutno posuzovat ve vztahu k celkovým výdajům domácností na bydlení, tedy včetně výdajů na vodné, stočné, otop, plyn a elektřinu. V Evropě je to většinou 25 až 27 procent z čistého příjmu, v České republice 19,8 procenta.
Vytažení nájmů na určitou úroveň musí zároveň doprovázet výstavba domů z vlastních či veřejných prostředků, podpora bydlení formou hypoték a půjček a celkové uvolnění hypotečního prostředí. "Není možné pouze zvednout regulované nájemné na jakousi spekulativně vyšroubovanou úroveň volného nájemného," varoval Maštálka. Dvě úrovně by se měly sbližovat, spekulativně vyšroubované nájmy klesat a regulované nájemné stoupat.
Dynamika růstu nájemného byla až do tohoto roku určována na základě diferenciačních koeficientů a rozhodovacího koeficientu. Od letošního roku byl ponechán pouze koeficient zohledňující meziroční vliv inflace s tím, že se vychází ze změny hladiny cen stavebních prací. Nájemné tak letos může vzrůst maximálně o 9,3 procenta.
Touto změnou se výrazně snížilo tempo deregulace nájemného nastolené minulými vládami. Jinak by podle Maštálky regulované nájemné zaznamenalo opět výrazný vzestup, v Praze například zhruba o 39 procent. Za léta 1995 až 1998 se čisté nájemné zvýšilo v průměru třikrát, z toho v Praze pětkrát a nejmenších obcích dvakrát.
"Nyní využívaný index stavebních prací je třeba použít i pro budoucí zákonnou úpravu nájemného, neboť se v různých modifikacích používá právě v zemích EU," uzavřel Maštálka.

Zdroj: ČTK