EU: vstoupila v platnost amsterodamská smlouva

03.05.1999 | ,
Domovská stránka


Po pětileté práci a přípravě vstoupila 1. května v platnost amsterodamská smlouva o Evropské unii. Je to třetí mutace základního dokumentu Evropských společenství a nahradí maastrichtskou smlouvu z roku 1992. Amsterodam představuje prohloubení evropské integrace v mnoha oblastech; poprvé jasně zahrnuje do nadnárodní kompetence sociální sféru, přichází s vizí "jednotného prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti", posiluje společnou zahraniční politiku. Významně posiluje pravomoci Evropského parlamentu, který se již blíží postavení zákonodárného sboru, protože o většině legislativy bude nyní spolurozhodovat s Radou ministrů EU. Umožňuje poprvé členským státům za přesně stanovených podmínek se nepodílet na té či oné činnosti unie, aniž by ji zmařily (tzv. konstruktivní neúčast). Pro občana EU přináší amsterodamská smlouva několik novinek- státy se v ní zavazují lépe koordinovat své politiky boje proti nezaměstnanosti, umožňují společným institucím podnikat kroky v sociální oblasti (což předtím blokovala Británie). Do textu jsou zahrnuty poprvé jako součást politiky EU základní lidská, ale i sociální práva. Smlouva posiluje pravomoci EU při ochraně spotřebitelů a umožňuje společné kroky v oblasti ochrany zdraví. Společná zahraniční politika zůstává mezivládní, nikoli nadnárodní aktivitou (druhý pilíř), a všechna důležitá rozhodnutí musí být přijímána jednomyslně. V jejich rámci lze kvalifikovanou většinou rozhodovat o dílčích krocích. Reprezentovat EU navenek bude "vysoký představitel", na němž se musí šéfové států a vlád dohodnout v Kolíně. Bude mít k ruce "buňku plánování a analýzy mezinárodní situace". Smlouva také poprvé explicitně umožňuje Evropské unii nařizovat vojenské akce s humanitárním obsahem, ale také na zachování nebo obnovení míru. Skutečným hlavolamem se pro právníky stává tzv. inkorporace Schengenské úmluvy o volném pohybu osob do smlouvy o EU v rámci vzniku zmíněného "prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti". Zjednodušeně lze říci, že vše, co se týká imigrace, azylu, vízové politiky a soudní spolupráce v civilních věcech, bude řízeno nadnárodním způsobem. Policejní spolupráce, soudní kontakty v trestních věcech, celní spolupráce a vše další související s oblastí vnitra zůstane v tzv. třetím pilíři, tedy ve sféře čistě mezivládních kontaktů bez vměšování nadnárodních orgánů EU.

Zdroj: MF Dnes 3.5. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka