Nejen Česká republika či Slovinsko, ale i chudé země jako Rumunsko nebo Litva zvýší svým zapojením do Evropské unie blahobyt Němců a Rakušanů. Ukazuje to zpráva, kterou na objednávku Evropské komise vypracoval německý ekonom Christian Keuschnigg ze Sárské univerzity a jeho rakouský kolega Wilhelm Kohler z Lince. "Větší unie bude dražší," uznávají oba vědci, ale vzápětí dodávají: "Z hlediska národních rozpočtů by se rozšíření mohlo projevit jako krok, který se financuje sám."
P
řijetí nových členů by mělo členské země unie zatížit ročními výdaji ve výši asi osmi miliard eur. Tuto cenu by však státy nepocítily ani tak na svých rozpočtech, jako spíše na příspěvcích, které dostávají z Bruselu. Ty se budou muset krátit. Ale tuto ztrátu by měl Rakušanům i Němcům více než vynahradit ekonomický růst, podnícený větším otevřením trhů na Východě. Jen "první vlna" nových členů, k níž zatím patří Česká republika, Polsko, Maďarsko, Kypr, Slovinsko a Estonsko, by měla oběma jejich západním sousedům přinést asi půlprocentní ekonomický růst. Zhruba stejným podnětem by měli být i další, spíše chudí kandidáti."Studie ukazují, že rozšíření by nemělo ohrozit rozpočtovou rovnováhu, ale že by mohlo podnítit růst," řekl mluvčí komise Jean-Christophe Filori. Oba ekonomové uznávají, že to není žádný velkolepý nárůst. "Ale není to ani zanedbatelná veličina," argumentují. V případě Německa znamená už přijetí první šestice uchazečů nárůst domácího produktu o osm miliard eur, v případě Rakouska jde téměř o mi
liardový příjem navíc. Zisky však nebudou rozděleny stejně. Nejdříve budou vydělávat majitelé kapitálu a až když investují získaný kapitál, prospěje to i dělníkům. Na přijetí nových členů vydělá hlavně německý chemický průmysl i výroba látek a oděvů, se ztrátami musí naopak počítat tamější zemědělci a výrobci potravin.Konkurence pro ně bude tvrdá. Závěry studií vyvracejí některé z obav, které pociťují běžní Rakušané a Němci tváří v tvář chystanému "přívalu z Východu". Ale ne všechny. Oba autoři obcházejí klíčovou otázku dopadů na zaměstnanost v obou zemích. Zejména v Rakousku panují obavy, že příliv dělníků z Východu prudce zvýší nezaměstnanost. Vídeň se proto domáhá, aby pracovníci z Východu neměli po jedno až dvě desetiletí volný přístup k zaměstnání ve z
bytku unie, což je právo každého z jejích dnešních občanů. Na tyto obavy reagují oba autoři jen tvrzením, že rozšíření neprohloubí mezeru mezi příjmy kvalifikovaných a nekvalifikovaných dělníků. Studie ponechává stranou i otázku, zda přijetí nových členů nějak ekonomicky prospěje také ostatním členům unie.Zdroj: MF Dnes z 27. 10. 1999
Který menší elektromobil zvládne nejlépe cestu z Prahy třeba do chorvatského Splitu? 1000 km si žádá zhruba pět nabíjení
Red Bull přichází o geniálního konstruktéra. Adrian Newey oficiálně končí
Tesla Cybertruck míří do Evropy a Česká republika není výjimkou
Československo předním odběratelem maďarského výrobce: Nákladní Csepely u nás jezdily ve dvou generacích
Tuzemské silnice se budou opravovat ještě rychleji a efektivněji. Česká firma na to má nový stroj
