O vstupu do EU rozhodnou občané

10.12.1999 | ,
Domovská stránka


Sněmovna proti vůli ODS přijala rozšířenou verzi zákona o referendu

Sněmovna proti vůli ODS přijala rozšířenou verzi zákona o referendu

Téma referenda nemůže být v rozporu s mezinárodními závazky ČR či principy českého právního řádu.

Také o věcných záměrech ústavních zákonů a nikoliv pouze o vstupu republiky do Evropské unie by občané měli rozhodovat referendem. Poslanecká sněmovna včera 121 hlasy schválila ústavní zákon o referendu - zapotřebí byl souhlas nejméně 120 poslanců. Pavel Svoboda (US) původně navrhoval pouze jedn

orázové referendum o připojení ČR k EU, sněmovna však nakonec dala přednost širšímu pojetí všelidového hlasování, které částečně vyšlo vstříc předloze místopředsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody.

Referendum by od začátku roku 2001 mohl vyhlašovat prezident republiky. V případě ústavních zákonů na žádost vlády nebo nejméně 80 poslanců či také alespoň 250 tisíc lidí. Z iniciování referenda o vstupu do EU je veřejnost vyloučena - nahradit ji mohou dvě pětiny senátorů. Referendum bude platné jen v případě, že se ho z

účastní více než polovina oprávněných voličů. K přijetí předloženého návrhu, který musí být zcela jasně formulován, je nezbytné dosáhnout souhlasu nadpoloviční většiny hlasujících. Pokud se občané vysloví pro věcný záměr ústavního zákona, bude vláda povinná předložit příslušný návrh do tří měsíců. Ke stejné věci se referendum může vyhlašovat pouze jednou za volební období Poslanecké sněmovny. Z rozhodování jsou předem vyloučeny otázky týkající se demokratických principů státu, lidských práv, rozpočtových záležitostí a personálních otázek.

Pavel Svoboda výsledek hlasování sněmovny považuje za přijatelný kompromis, i když další z jeho doprovodných návrhů - následné referendum o ústavních zákonech - se ukázal jako neprůchodný. Umožnil by totiž odmítnout ústavní novelu, kterou zpracovala ČSSD spolu s ODS a v níž se pokouší omezit prezidentské pravomoci.

ODS se nadále domnívá, že princip obecného referenda do českého právního řádu nepatří, neboť je v rozporu se systémem zastupitelské demokracie a otevírá cestu k populistickým rozhodnutím. Levice v minulosti neúspěšně prosazovala referendum, které by veřejnosti umožňovalo rozhodovat rovnou o zákonech.

Podle Zdeňka Jičínského (ČSSD) je zákon průchodný i v Senátu. Pozice ČSSD, lidovců a komunistů, podpořených případně jednotlivci z jiných stran, je prý spolu s ustanovením, že se v horní parlamentní komoře hlasuje třípětinovou většinou z přítomných a nikoliv zvolených zákonodárců, nadějná. Případný nesouhlas senátorů by však vedl k definitivnímu pádu zákona. U ústavn

ích zákonů je totiž nezbytný souhlas obou komor a podle převažujícího výkladu Poslanecká sněmovna nemůže Senát přehlasovat.

Zdroj: HN z 10. 12. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka