Ministr Fencl žádá, aby ČR po vstupu do unie dostávala plné kompenzace

15.12.1999 | ,
Domovská stránka


Evropský komisař pro zemědělství Franz Fischler nedávno uvedl, že tento požadavek přidružených zemí není reálný

Evropský komisař pro zemědělství Franz Fischler nedávno uvedl, že tento požadavek přidružených zemí není reálný.

Česká republika požaduje, aby po vstupu do Evropské unie byly jejím zemědělcům vypláceny subvence podle stejného režimu jako ostatním členským zemím. Po včerejším jednání se svým francouzským protějškem Jeanem Glavanym v Paříži to uvedl ministr zemědělství Jan Fencl. Postavil se tak proti přechodnému období pro subvence, ve kterém by zemědělci nových členů unie neměli pobírat kompenzační podpory kvůli velkému cenovému rozdílu zemědělských komodit u nás a v EU.

Členské státy společenství totiž požadují, aby země střední a východní Evropy spíše tlačily na zvýšení cen potravin a de facto tak ztratily nárok na kompenzační platby, který pro členy EU plyne ze společné zemědělské politiky Evropské unie.

"Jsme připraveni podpořit Evropskou unii v jejím pojetí multifunkčního evropského modelu zemědělství včetně různých forem podpor a subvencí, žádáme ale, aby po vstupu do Evropské unie s námi bylo zacházeno stejně jako s ostatními členy," řekl Fencl. Při jednání s francouzským ministrem se Fencl shodl, že v konečné fázi musí mít členové stejné postavení. Stále však zůstává možnost přechodných období, kterým český ministr "není nak

loněn". "Pokud splníme naše úkoly v rámci vstupních jednání, očekáváme plnohodnotné členství," dodal.

Postoj českého ministra je shodný se stanoviskem všech zemí takzvané Visegrádské skupiny. Z nedávného vyjádření evropského komisaře pro zemědělství Franze Fischlera ale vyplývá, že požadavek přidružených zemí na plné proplácení dotací zemědělcům rozšířené unie, není reálný.

Podle bývalého náměstka ministra zemědělství Václava Slavíčka bude tento problém klíčovým bodem jednání mezi EU a integrujícími se zeměmi. Přirovnal ho dokonce k "lámání chleba" mezi skutečným plnohodnotným členstvím kandidátských zemí a jakousi "dvourychlostní Evropou", kde země jako ČR nebudou plně využívat všech výhod členství. "Dá se spíše předpokládat, že unie připraví další progra

my ve stávajících podporách těmto zemím, anebo například prodlouží program SAPARD," řekl Slavíček. Finanční náročnost plného vyplácení kompenzací novým členům po vstupu nedokázal odhadnout s poukazem na to, že si to v EU netroufá nikdo. Není totiž jasné, kdy EU přijme nové členy a zda mezi prvními bude ČR.

České zemědělství by ale pro jednání o vstupu republiky do unie nemělo být tak výrazným problémem. Mnohem složitější vyjednávání se očekává mezi EU a Polskem, kde je v zemědělství zaměstnáno stále na třicet procent obyvatelstva. Náklady na transformaci polského zemědělství pro vstup do EU odhadl bývalý náměstek polského ministra zemědělství pro evropskou integraci Jerzy Pleva na 16 až 18 miliard USD. Slavíček očekává, že tento problém musí vyřešit předevš

ím samotná EU, protože jde o otázku celého rozpočtu unie. Do dvou let by se podle něj mělo rozhodnout. "Tohoto času musí ČR plně využít, protože podle mého odhadu může fakt, že nebudeme členem EU mezi prvními, stát české zemědělství tři až čtyři miliardy korun ročně navíc," uzavřel.

Zdroj: HN z 15. 12. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka