Kolem IPB se stahuje síť žalob

Zkreslování účetních údajů, porušování povinností při správě cizího majetku a podivné obchody s akciemi jsou hlavními body již podaných či chystaných trestních oznámení.

Finance.cz
Autor: Finance.cz
12. 9. 2000

Sdílet

 

Zkreslování účetních údajů, porušování povinností při správě cizího majetku a podivné obchody s akciemi jsou hlavními body již podaných či chystaných trestních oznámení.

Blíže proniknout do podivných obchodů bývalého vedení Investiční a Poštovní banky (IPB) se zřejmě podařilo jak jejímu kupci - Československé obchodní bance (ČSOB), tak i bance centrální. Výsledkem hloubkových šetření je několik žalob.

Jako první podala trestní oznámení ČSOB a to na neznámého pachatele. "Předmětem jsou parametry transakce s akciemi Plzeňských pivovarů a pokus o její nestandardní vypořádání mezi Českým pivem a IPB," přiblížil obsah oznámení mluvčí ČSOB Jan Stolár. Tato žaloba byla podána minulý čtvrtek u Krajského obchodního soudu v Praze.

K dalším případným žalobám, které by ČSOB v souvislosti s operacemi bývalé IPB či jejich akcionářů mohla iniciovat, se Stolár před dnešní tiskovou konferenci s vedením banky nechtěl vyjádřit.

K těm, komu se nezdají obchody bývalého "lva na straně našich financí" se přidal i nucený správce IPB Petr Staněk. Ten dal podnět Službě pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti (SPOK) k prošetření obchodů s cennými papíry, u kterých je podezření, že jimi IPB mohla přijít o 200 miliónů korun. I v tomto případě má jít o obchodování s akciemi pivovarů, konkrétně o tzv. "insider trading", tj. o obchodování s cennými papíry v rámci spřátelených společností tak, aby se upravila jejich cena dle potřeby.

Jako poslední zvažuje trestní oznámení Česká národní banka. Podle jejího mluvčího Milana Tománka "pro podezření z naplnění skutkové podstaty zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění a porušování povinnosti při správě cizího majetku při výkonu její činnosti". K tomto výsledku dospěli představitelé národní banky na základě zjištění z dohlídky na místě a ze zvláštní zprávy auditora o IPB.

V případě žaloby na porušování povinností při správě cizího majetku jde o to, že banka v průběhu své existence uzavírala obchody které měly, respektive mají, velký negativní dopad do hospodaření banky. "A to tím, že obchody vyžadovaly, aby se k tomuto nabytému majetku vytvořily velké opravné položky a to až v takové výši, že banka přestala splňovat obezřetnostní limity, například kapitálovou přiměřenost," uvedl Tománek. V případě zkreslování údajů docházelo k uvádění nesprávných účetních hodnot aktiv. "Centrální banka má všechny náležitosti pohromadě, teď jde jen o sepsání obžaloby," dodal Tománek s tím, že faktické podání obžaloby, kterou musí podepsat viceguvernér, je záležitostí několika dní.

V tomto případě však nejde pouze o akcie pivovarů, ale o podezření na značné množství "pochybných obchodů či operací".

Podle expertů jsou prakticky všechny podané či zvažované žaloby právně prokazatelné. "Podezřelé" obchodování s akciemi v případě rezidentů prošetřuje Komise pro cenné papíry (KCP), v případě obchodů s pivovary se však od toho distancuje, neboť k transakci došlo i mezi subjekty se sídlem mimo ČR. "Víme o tom, že transakce proběhla, zaregistrovali jsme ji v monitoringu. Neproběhla ale mezi subjekty, které jsou dozorovány KCP, proto, i pokud by měla podezření na nestandardní podmínky, komise sama zahájit správní řízení nemůže," uvedla mluvčí KCP Radka Procházková s tím, že komise je ochotna spolupracovat s policií, bude-li o to požádána. Podle některých zdrojů se "prohazování" akcií pivovarů dělo mezi několika spřátelenými firmami, z nichž některé mají sídlo v zahraničí. IPB se zmocnila v minulosti akcií pivovarů prostřednictvím jí vlastněných dceřiných společností. Akcie se kupovaly za různou cenu, jejich majitelé (mezi ně patřily například PIAS, Domeana, RIF,...) je po několika vzájemných prodejích a zvýšení ceny na burze, prodávali na "přání" IPB a Nomury společnosti České pivo, která měla být spřízněná s Nomurou. Samotná transakce kolem pivovarů se měla prošetřovat i na finančně analytickém útvaru Ministerstva financí, který se specializuje na případy praní špinavých peněz. Jeho ředitel Karel Korynta však pouze uvedl, že z poslední doby žádný podnět k této věci úřad nedostal. K otázkám minulosti pouze řekl, že je vázán mlčenlivostí a jakékoliv vyjádření odmítl.

Nomura získala kontrolu nad pivovary jejich koupí pro společnost České pivo od IPB za zhruba devět a půl miliardy korun a loni je prodala jihoafrické South African Breweries za 24 miliardy Kč. ČSOB však tvrdí, že Nomura nezaplatila IPB za pivovary v hotovosti, nýbrž prostřednictvím transakcí krytých akciemi IPB, které jsou nyní bezcenné. Podle některých zdrojů však Nomura vystavila IPB za pivovarů a další směnky ve výši zhruba 22 miliard korun. Tyto směnky pak IPB měla vyvést spolu s nekvalitními aktivy ve stejné výši do fondu Triton na Kajmanské ostrovy. Výsledkem měly být hotové peníze pro Nomuru, kvalitní směnka pro IPB a vyvedení aktiv ve stejné výši pak mělo ulehčit IPB vytvořit opravné prostředky na tyto aktiva.

Nomura podle svých posledních vyjádření kategoricky popírá, že by jednala v rozporu se zákony. Trvá na tom, že za pivovarů zaplatila, ke způsobu platby a její výši se vyjádřit odmítá.

Více o autorovi