Pro důchodové účely jsou velmi důležité nejenom příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, ale i získaná doba pojištění. Dlouhodobá nezaměstnanost má negativní vliv na oba vstupní důchodové údaje, nízká doba pojištění je však větší problém, jak si vysvětlíme níže.
Co se dozvíte v článku
Největší problém? Nezaměstnanost bez evidence na ÚP
Někteří občané se z různých osobních důvodů nechtějí při ztrátě zaměstnání evidovat na úřadu práce a očekávají, že během krátké doby najdou nové pracovní uplatnění na trhu práce. Ne vždy se to však rychle podaří. Všechna období nezaměstnanosti bez evidence na úřadu práce snižují budoucí starobní důchod, protože vzniká mezera v pojištění. Každá mezera v pojištění nejenomže má za následek získání nižší doby pojištění, ale současně snižuje neboli „rozmělňuje“ osobní vyměřovací základ (průměrnou mzdu za odpracované roky v současné hodnotě), ze které se následně starobní důchod vypočítává.
Jak se počítá evidence na úřadu práce?
Do doby pojištění se pro důchodové účely počítá i evidence na úřadu práce, a to jako náhradní doby pojištění (z 80 %), avšak pouze v zákonném rozsahu, jak je uvedeno v § 5, odstavci 2), písmena a) zákona o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. Do konce roku 1995 se započítává vždy.
Od roku 1996 se započítává evidence na úřadu práce vždy, když náleží podpora v nezaměstnanosti nebo náleželo odstupné, evidence na úřadu práce, kdy již nenáleží podpora v nezaměstnanosti, se započítává maximálně po dobu tří let, přičemž toto období se hodnotí zpětně a do 55 let se započítává maximálně v rozsahu jednoho roku. Delší nezaměstnanost bez nároku na podporu v nezaměstnanosti již přináší důchodové problémy, protože se nezvyšuje doba pojištění a snižuje se osobní vyměřovací základ.
Konkrétní důchodové důsledky
V závislosti na celkovém hodnocení či nehodnocení nezaměstnanosti během produktivního života můžeme vzniklé důchodové problémy seřadit od nejméně závažných po nejvíce závažné.
1. Nemožnost nižšího krácení u předčasného důchodu
Od roku 2026 mají občané, kteří získali vysokou dobu pojištění v rozsahu alespoň 45 let, nárok na poloviční krácení u předčasného důchodu. Do doby pojištění pro účely nižšího krácení u předčasného důchodu se však nezapočítává náhradní doba pojištění za období hodnocené nezaměstnanosti. Splnit podmínky pro nižší krácení u předčasného důchodu je velmi těžké, při delší nezaměstnanosti nemožné.
Jaký důchod pobíráte v roce 2026?
2. Nemožnost odchodu do předčasného důchodu
Do předčasného důchodu je možné odejít nejdříve tři roky před dosažením řádného důchodového věku, avšak za podmínky získání doby pojištění alespoň v rozsahu 40 let. Kdo nezískal dobu pojištění alespoň v rozsahu 40 let, ten si nemůže předčasný důchod dovolit. Při delší nezaměstnanosti je těžké splnit podmínku 40 let pojištění. Podmínky pro přiznání řádného starobního důchodu jsou méně přísné, takže v lepším případě znamená dlouhodobá nezaměstnanost nucený odchod do řádného starobního důchodu.
3. Nižší starobní důchod
Mezery v pojištění mají hned dvojí negativní vliv na měsíční částku starobního důchodu. Za první se získá nižší doba pojištění, přičemž každý ukončený rok pojištění hraje při výpočtu starobního důchodu velkou roli a za druhé je výsledná průměrná mzda za odpracované roky (tzv. osobní vyměřovací základ) nižší.
Tyto dva aspekty mají samozřejmě negativní vliv na výslednou částku starobního důchodu. Kdo byl dlouhodobě nezaměstnaný a přitom splnil podmínky pro přiznání starobního důchodu, ten by měl počítat s nižším důchodem, než kdyby po celý produktivní život pracoval a odváděl sociální pojištění. Čím větší mezery v pojištění, tím pochopitelně vyšší negativní vliv na měsíční částku starobního důchodu. V lepším případě je při dlouhodobé nezaměstnanosti nutné počítat s podprůměrným důchodem, někdy citelně podprůměrným.
4. Nesplnění podmínek pro přiznání řádného starobního důchodu
Dosažení řádného důchodového věku pro přiznání řádného starobního důchodu nestačí, musí být získána i minimální doba pojištění, která činí 35 let. Bez získání alespoň minimální doby pojištění nemůže být řádný starobní důchod přiznán. Nepřiznání řádného starobního důchodu je pochopitelně velmi nepříjemné a rozhodně se vyplatí včas sledovat průběh pojištění a případně chybějící dobu pojištění dopojistit formou dobrovolného důchodového pojištění.
5. Nesplnění podmínek pro přiznání invalidního důchodu
Získat minimální dobu pojištění je nutné i pro přiznání invalidního důchodu, u kterého se však minimální doba pojištění liší dle věku žadatele o invalidní důchod, např. žadatelé o invalidní důchod starší 28 let musí získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 5 let v posledních deseti letech. Lidé starší 38 let splní podmínku minimální doby pojištění i při získání doby pojištění v rozsahu 10 let v posledních 20 letech. Získaná doba pojištění (včetně dopočtené doby pojištění) následně ovlivňuje i samotný výpočet invalidního důchodu.
Krátkodobá nezaměstnanost
Několikaměsíční nezaměstnanost během produktivního života, když náležela podpora v nezaměstnanosti, při výpočtu důchodu nevadí. I když k dní došlo třeba třikrát. Dané období se hodnotí pro výpočet starobního důchodu jako náhradní doba pojištění a vyloučená doba pojištění. Dlouhodobá nezaměstnanost je však problém. V lepším případě je z důvodu dlouhodobé nezaměstnanosti starobní důchod nízký a v nejhorším případě není starobní důchod vůbec přiznán.
