Každý žadatel o starobní důchod by si měl v dostatečném předstihu zkontrolovat evidovaný průběh pojištění v databázi České správy sociálního zabezpečení a případné nesrovnalosti napravit, aby žádné důchodové období „nepropadlo“ a měsíční důchod nebyl zbytečně nižší. Kdo chce mít co nejvyšší důchod, ten by měl volit odchod do řádného důchodu, protože finanční rozdíl mezi řádným důchodem a případným předčasným důchodem je vyšší, než může vypadat na první pohled. Lidé s vyššími příjmy by však měli současně počítat s nižším náhradovým poměrem než lidé s nízkými příjmy. Podívejme se na vybrané důvody.
Co se dozvíte v článku
Základní výměru důchodu nelze zvýšit
Každý starobní důchod se skládá ze základní výměry a procentní výměry, přičemž základní výměra důchodu je vždy stejně vysoká a nelze ji nikterak zvýšit. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2026 činí základní výměra důchodu 4 900 Kč.
Praktický příklad: výpočet důchodu
Pan Tomáš získal pouze minimální dobu pojištění v rozsahu 35 let a osobní vyměřovací základ (průměrnou mzdu za odpracované roky) má 20 000 Kč. Pan Tomáš bude mít základní výměru důchodu ve výši 4 900 Kč, stejně jako pan Martin, který získal dobu pojištění v rozsahu 47 let a průměrnou důchodovou mzdu má 100 000 Kč.
Redukce osobního vyměřovacího základu
Osobní vyměřovací základ (průměrná mzda za odpracované roky) se při výpočtu starobního důchodu redukuje. V roce 2026 následovně: do první redukční hranice (do 21 546 Kč) se započítává z 99 %, ve druhé redukční hranice (od 21 546 Kč do 195 868 Kč) pouze z 26 %. To znamená, že k částce osobního vyměřovacího základu nad 195 868 Kč se při výpočtu důchodu nepřihlíží a tyto příjmy při výpočtu důchodu „propadají“. Nižší zápočet ve druhé redukční hranici znamená, že každá tisícikoruna navíc již zvyšuje starobní důchod poměrně málo, nejčastěji v rozmezí 150 Kč až 180 Kč (záleží na získané době pojištění).
Praktický příklad: Výpočet důchodu s vyšší dobou pojištění
Pan Michal má osobní vyměřovací základ 50 000 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 45 let, panu Michalovi je přiznán starobní důchod 24 228 Kč. Pan Radim má osobní vyměřovací základ 51 000 Kč a získal dobu pojištění 45 let, panu Radimovi je přiznán starobní důchod 24 403 Kč, tedy pouze o 175 Kč vyšší.
Kalkulačka výpočtu starobního důchodu
Druhým zaměstnáním se doba pojištění nezvyšuje
Zaměstnanci mající dvě zaměstnání na pracovní smlouvu (např. na zkrácený úvazek) odvádí sociální pojištění z obou zaměstnání, to má pozitivní vliv na výši osobního vyměřovacího základu, ale získanou dobu pojištění to nezvyšuje. Aktivním přístupem je možné si zvýšit rozhodné důchodové příjmy, nikoliv však dobu pojištění. Žádný měsíc nemůže být pro důchodové účely hodnocen jako dva měsíce. Kdo má problémy s nízkou dobou pojištění, ten si druhým zaměstnáním dobu pojištění nezvýší. Mezery v pojištění je v takových případech nutné řešit formou dobrovolného důchodového pojištění. Zpětná účast na dobrovolném důchodovém pojištění je však legislativou omezena, takže záleží na konkrétním průběhu pojištění. Ideální je řešit účast na dobrovolném důchodovém pojištění aktuálně a včas.
Praktický příklad: Výpočet důchodu a dvě zaměstnání
Paní Eva pracuje čtyři roky na dva zkrácené úvazky pro dva různé zaměstnavatele. V prvním zaměstnání má hrubou mzdu 35 000 Kč a ve druhém zaměstnání 25 000 Kč. Paní Evě se za uvedené období počítají pro důchodové účely čtyři roky, stejně jako kdyby pracovala pouze pro jednoho zaměstnavatele. Osobní vyměřovací základ však zvyšují oba příjmy. Důchodově je na tom stejně jako zaměstnanec pracující pro jednoho zaměstnavatele s hrubou mzdou 60 000 Kč.
Přesluhování se nevyplatí
Zvýšit měsíční částku starobního důchodu je možné i „přesluhováním“. To znamená pozdějším odchodem do řádného starobního důchodu, přičemž je stále z výdělečné činnosti odváděno sociální pojištění. Vzhledem k tomu, že v řádném důchodovém věku nejsou žádná příjmová omezení, tak většina lidí v důchodovém věku volí současné pobírání řádného starobního důchodu a mzdy ze zaměstnání nebo zisku z podnikání. Aktuální měsíční příjem je v takovém případě vyšší a navíc mají výdělečně činní řádní starobní důchodci slevu na sociálním pojištění, takže tento postup je pro většinu důchodců jasnou volbou.
Závěrem: v Česku je princip solidarity u důchodů silný
Princip solidarity je v důchodové legislativě zastoupen hned několika opatřeními. Lidé s vyššími příjmy by měli pamatovat na to, že mají při výpočtu starobního důchodu nižší náhradový poměr, než lidé s nižšími příjmy a této skutečnosti přizpůsobit vlastní finanční zajištění na důchod.
