Zvláštní stavební úřady vznikat nemají, Senát to podpořil

Se vznikem zvláštních úřadů počítal nový stavební zákon, který začal platit 1. ledna. Podle spoluautora novely Vladimíra Dlouhého (ODS) by byl vznik takových úřadů "naprosto zbytečný a nadbytečný". Novela má proto zachovat stávající stav i počet zaměstnanců ve veřejné správě. Krajské úřady by musely přijmout zhruba po 20 úřednících, upozornil senátor ODS Miloslav Pelc.

Nový režim by podle zastánců schválené úpravy také roztříštil stavební řízení u velkých provozů, které budou na některé části stavby potřebovat integrované povolení a na jiné nikoliv. Část řízení by potom stavebníci museli vyřizovat na krajských a část na obecních úřadech.

Hlavně senátoři ODS kritizovali skutečnost, že stavební zákon navzdory deklarovanému záměru přináší i další problémy ve stavebním řízení. Horní komora proto na návrh Jaroslava Kubery (ODS) vyzvala vládu, aby vzhledem k závažným nedostatkům připravila komplexní novelu stavebního zákona.

Kubera kritizoval například to, že na stavbu domku nemá být třeba stavební povolení, ale na stavbu plotu ano. Navíc deklarované zjednodušení stavebního řízení zákon nepřinesl. Citoval v této souvislosti metodické doporučení odboru územního plánování ministerstva pro místní rozvoj, které se týká koordinovaného závazného stanoviska správních orgánů, které by mělo být podkladem pro finální rozhodnutí stavebního úřadu.

"Smyslem vydání koordinovaného závazného stanoviska je na jedné straně racionalizace a zjednodušení postupu pro žadatele, který, ač již předem poučen o územně plánovací informaci, žádá adresně dotčený orgán o vydání koordinovaného závazného stanoviska na základě několika zvláštních zákonů, nebo žádá o vydání tohoto stanoviska příslušný dotčený orgán bez identifikace všech dotčených zájmů. Tuto identifikaci je pak na základě připojené dokumentace povinen si učinit dotčený orgán sám," citoval senátor z doporučení.