Ženy v Česku vydělávají v průměru o pětinu méně než muži

Míra zaměstnanosti žen v rámci Evropské unie stoupá rychleji než zaměstnanost mužů. Zatímco v roce 2000 pracovalo 53,6 procenta žen v produktivním věku, v roce 2005 to bylo 56,3 procenta. Zaměstnanost mužů se ve stejném období zvýšila jen o jednu desetinu procentního bodu na 71,3 procenta.

Počet žen, které dokončují vysokoškolské vzdělání, je nyní více než mužů-vysokoškoláků, přesto je pracujících žen asi o 15 procent méně než zaměstnaných mužů. Tyto ženy navíc mají v průměru o 15 procent nižší platy, protože mnohem častěji pracují na pozicích, které jsou méně hodnocené.

Tak například ve vysokých manažerských funkcích působí v téměř třech čtvrtinách případů muži. V Česku připadá na 100 pracovníků ve vedoucích pozicích 76 mužů a 24 žen. Například v Litvě je to ale 57 mužů a 43 žen.

Málo jsou ženy zastoupeny také v jednotlivých národních parlamentech, v evropském průměru v poslaneckých lavicích loni zasedalo 76 procent poslanců a 24 procent poslankyň. V Česku je tento poměr pro ženy ještě nepříznivější - ze sta poslanců je 84 mužů, jsou ale státy, kde je poměr mnohem vyrovnanější. Ve Švédsku mají v parlamentu 48 procent žen, v Nizozemsku 39 procent.

Velmi nepřátelský je český pracovní trh k ženám, které mají děti do 12 let. Zatímco v Evropském průměru klesá míra ženské zaměstnanosti po porodu dětí o 15 procent, v Česku je to dokonce o 32 procent, což je nejvíce v EU.