Důchody rostou, důchodců přibývá

O reformě důchodového systému se hovoří již řadu let. V současné době tvoří český důchodový systém v podstatě dva pilíře. Prvním je základní povinný dávkově definovaný pilíř, který je průběžně financovaný. Z prvního pilíře jsou poskytovány důchody starobní, invalidní a pozůstalostní. Druhý je doplňkový dobrovolný, příspěvkově definovaný, kapitálově financovaný pilíř penzijního připojištění se státním příspěvkem. Součástí druhého  pilíře je také soukromé životní pojištění. 

Ale vraťme se k prvnímu povinnému pilíři. Sociální systém České republiky je založen na principu solidarity, kdy zdraví lidé platbami pojistného pomáhají dlouhodobě nemocným a mladí zase starým. Většinu důchodů vyplácených v České republice spravuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Česká správa sociálního zabezpečení se stará o téměř 7,8 milionů klientů, do její kompetence nespadají totiž pouze důchody, ale také výplaty dávek nemocenského pojištění, kam patří např. nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství.

Z důchodového pojištění, tj. pojištění pro případ stáří, invalidity a úmrtí živitele, se poskytují důchody starobní, plný invalidní, částečný invalidní, vdovský a vdovecký a také sirotčí.
Důchodců přibývá

Ke konci roku 2006 evidovala ČSSZ celkem 1 995 350 starobních důchodců,  což je o 198 352 lidí více než před deseti lety, kdy ČSSZ evidovala 1 796 998 starobních důchodů. Podíváme-li se na všechny důchodce, tedy nejen penzisty pobírající starobní důchod, ale také na osoby pobírající důchody invalidní a pozůstalostní, evidovala jich ČSSZ ke konci prosince 2006 celkem 2 683 784.  Podle informací ČSSZ převažovaly ženy důchodkyně, kterých bylo v roce 2006 o 628 776 více než mužů důchodců.

Starobní důchod za deset let vzrostl o 44%

Zajímavá je také informace o vývoji důchodů v posledních letech. Zatímco v roce 1996 činila podle ČSSZ průměrná výše vypláceného starobního důchodu 4 609 korun, o deset let později to bylo již 8 187 korun, přičemž nejvíce  lidé pobíralo starobní důchod ve výši mezi 7 až 9 tisíci korun. Pro zajímavost nejvyšší důchod, který ČSSZ vyplácela byl v pásmu 54-55 tisíc korun měsíčně a pobírala ho jedna osoba. Naopak nejnižší zákonem stanovený starobní důchod dosahoval v loňském roce výše 2 240 Kč měsíčně, letos je to 2 340 korun. Pokud vás zajímá vývoj průměrné výše starobního důchodu v uplynulých letech a jeho srovnání s průměrnou nominální mzdou srovnání naleznete na této stránce.

Přibývá nejen důchodců, ale i  poplatníků

Podle demografického vývoje lze předpokládat, že počet důchodců se bude nadále zvyšovat. Vývoj posledních deseti let to potvrzuje. Zajímavé ovšem je, že proti předpokladům se nesnižuje ani počet poplatníků.

Tabulka: Vývoj počtu poplatníků a  důchodců k 31.12. daného roku 

Zdroj: ČSSZ

Od prosince 2001 do prosince 2006 přibylo celkem 318 140 poplatníků pojistného, což je nárůst o 6,5%. Počet poplatníků  pojistného roste rychleji než počet starobních důchodců, jejichž nárůst za stejné období činí 3,6%.

A jaký je vývoj počtu poplatníků na 1 důchodce? I toto číslo se podle informací ČSSZ od roku 2001 zvýšilo. Zatímco před pěti lety  připadalo na jednoho starobního důchodce 2,36 poplatníků pojistného na sociální zabezpečení, v prosinci 2006 to bylo již 2,43 poplatníků, kteří přispívali na jednoho starobního důchodce. Vezmeme-li všechny důchodce, tedy nejen starobní, ale též pobírající pozůstalostní a invalidní důchody, je situace poněkud horší, neboť v tomto případě na jednoho důchodce přispívá 1,81 poplatníků pojistného, ale i zde došlo od roku 2001 ke zvýšení. Více vám ukáže následující graf.

 
Graf: Vývoj počtu poplatníků na 1 důchodce 

Zdroj: ČSSZ

Vývoj posledních pěti let ukazuje zatím relativně vyrovnaný vývoj. S rostoucím počtem lidí, jimž jsou vypláceny důchody, roste i počet lidí – poplatníků, kteří platí sociální pojištění. A také rozdíl příjmů a výdajů na důchodové pojištění skončil v minulém roce přebytkem.

Zdroj: ČSSZ