Radní Ústeckého kraje zamítli plán SD na rozšíření těžby uhlí

09.03.2007 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Ústí nad Labem 9. března (ČTK) - Radní Ústeckého kraje zamítli záměr společnosti Severočeské doly (SD) na rozšíření těžby hnědého uhlí v lomu Bílina, k němuž se vyjadřovali v rámci zákona o posouzení vlivů na životní prostředí EIA. V podkladech těžební firmy chybí řada řešení, radní proto požadují jejich dopracování, informoval o tom ústecký hejtman Jiří Šulc. SD podle generálního ředitele Jana Demjanoviče podrobí stanovisko kraje po jeho obdržení důkladné analýze.

"Od těžařských společností, zejména uhelných, očekáváme, že nabídnou občanům kraje moderní postupy, které nebudou zatěžovat životní prostředí více, než je nutné. Toho jsme se ale zcela nedočkali. Záměr předložený SD neřeší rekultivaci a revitalizaci vlastní těžební jámy, dokonce je v něm zpracovaný plán rozšiřování vnějších výsypek. To je plán z 80. let a krajská rada takový záměr podporovat nebude," uvedl Šulc.

Radní zformulovali požadavek dopracování záměru do deseti bodů. Chtějí, aby SD předložily několik variant postupu těžby, zaměřily se na soulady navrženého řešení s územně plánovací dokumentací dotčených obcí i připravovaných zásad územního rozvoje Ústeckého kraje. Trvají také na zpracování komplexního souhrnného plánu rekultivací a revitalizace území dotčeného těžbou či návrzích hydrologické rekultivace včetně podzemních vod.

"Stanovisko kraje zatím nemáme. Už teď je ale zřejmé, že jednotlivé body vyžadují důkladnou analýzu. Co půjde, to dle požadavků splníme," uvedl Demjanovič.

Záměr rozšíření těžby SD zahrnuje plán otvírky, přípravy a dobývání v lomu Bílina na období 2008 až 2030. Předpokládá v severní části i prolomení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí, jež schválila Pithartova vláda v roce 1991.

Těžbě za limity v dobývacím území Dolů Bílina podle Demjanoviče nic nebrání, bezprostřední okolí postupu předpokládané těžby není osídlené, a zrušení limitů tak nebude mít vliv na žádné obce ani jejich obyvatele. Překročení limitů by umožnilo vytěžení dalších až 120 milionů tun hnědého uhlí a prodloužení těžby až do roku 2052.

Proti prolomení limitů v Dolech Bílina se postavilo občanské sdružení Kořeny, litvínovská organizace ODS a Strany zelených a ústecká krajská organizace KDU-ČSL. Reagovaly na vyjádření ministra průmyslu a obchodu Martina Římana (ODS), jenž prolomení limitů v neosídlených oblastech v budoucnu připustil. Vyloučil ale, že by platnost limitů zrušila současná Topolánkova vláda, zachování limitů má totiž v programovém prohlášení.

Odpůrci rozšíření těžby v lomu Bílina poukazují na záměr jeho přiblížení k městu Lom a obci Mariánské Radčice na Mostecku, což by podle nich přineslo zvýšené koncentrace hluku a prachu v obou sídlech.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK