Slovenská centrální banka snížila úrok o čtvrt procentního bodu

Sterilizační sazbu, kterou se úročí volné peníze komerčních bank uložené na účtech v NBS, banka zvýšila až o 0,75 bodu na 2,5 procenta. Jednodenní refinanční sazba klesla o čtvrt bodu na šest procent. V loňském roce NBS ve snaze potlačit inflaci měnovou politiku zpřísňovala.

Centrální banka držela hlavní úrokovou sazbu od loňského září na úrovni 4,75 procenta. Loni ji čtyřikrát zvýšila celkem o 1,75 procenta. Naposledy sazby klesly začátkem března 2005.

Prostor pro pokles sazeb podle analytiků vytváří hlavně silná koruna, protiargumentem jsou inflační rizika. "NBS se snížením sazeb snaží snížit tlak na korunu," reagoval analytik Tatra banky Juraj Valachy. Centrální banka tím zároveň zmenšila rozdíl mezi vlastní sazbou a hlavní sazbou Evropské centrální banky, která činí 3,75 procenta. "Čekáme, že snižování sazeb NBS bude pokračovat," dodal analytik. V ČR je základní sazba 2,5 procenta, nejnižší v celé EU.

Slovenská koruna se minulý týden vyšplhala na nové maximum 32,71 SKK/EUR. Po následné masivní intervenci NBS však klesla na 33 SKK/EUR.

Slovensko potřebuje stlačit inflaci, aby splnilo kritérium růstu spotřebitelských cen pro přechod na euro na začátku roku 2009. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen podle metodiky EU začátkem roku zpomalilo i proto, že na rozdíl od minulých let se v lednu nezvýšily ceny energií. V únoru spotřebitelské ceny meziročně stouply o dvě procenta. Na konci roku NBS očekává inflaci 1,5 procenta.

Snížení úrokových sazeb by se mělo projevit zlevněním úvěrů komerčních bank, tedy firemních i spotřebitelských půjček a hypoték. Tím by se zrychlila ekonomická aktivita v zemi a mohly by zesílit inflační tlaky. Nižší sazby také přispívají k poklesu úspor, protože úroky z vkladů se obvykle rovněž sníží.