Rusnok: Klienti nepřijdou při změnách penzijních fondů o peníze

Odhady odborníků podle dnešních Hospodářských novin potvrzují, že klienti přijdou ve výnosech o 3,4 až 4,1 miliardy korun. Podle Rusnoka nejde celkem o více než tři miliardy korun, tedy dvě procenta aktiv penzijních fondů. "O ty peníze by ale klienti přišli stejně," podotkl. Při přeměně penzijních fondů na transparentnější společnosti by to ale podle něj bylo okamžitě či rychleji, než je dosavadní praxe amortizace kolem deseti let.

APF se podobně jako Česká národní banka, ministerstvo práce a sociálních věcí či ministerstvo financí účastní pracovní skupiny, která se oddělením majetku účastníků penzijního připojištění od majetku penzijního fondu zabývá. Skupina teprve po analýze vybere variantu, která se zpracuje do podoby novely zákona, uvedl náměstek ministra financí Milan Šimáček.

Asociace chce svůj návrh předložit k posouzení ministerstvům financí a práce a sociálních věcí tento týden. Změny by mohly začít platit od ledna 2009, míní Rusnok.

Cílem chystaných změn v penzijním připojištění je podle Šimáčka zprůhlednit činnost penzijních fondů tak, aby se mohly stát pilířem důchodové reformy. Oddělení majetku by umožnilo fondům nabízet klientům různé penzijní plány či odstranit garanci ročního výnosu. Správci penzijních fondů by pak mohli podnikat i riskantnější a potenciálně výnosnější operace, které jim nyní zákon zakazuje.

Náklady za nově získané klienty musejí nést sami účastníci, protože fondy nesmějí ze zákona vybírat žádné poplatky, upozornil Rusnok. Na rozdíl od většiny podílových fondů, jež účtují svým klientům vstupní poplatky či poplatky za správu peněz. Běžné podílové fondy právě z těchto poplatků platí provize za nově získané klienty.

Penzijní připojištění mělo ke konci loňského roku přes 3,6 milionu lidí, a využívalo ho tak víc než 60 procent práceschopných Čechů.