Silniční doprava zrychluje, ale ne všude

18.05.2007 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Od sametové revoluce se za posledních 17 let jízdní doba na hlavních tuzemských tazích zkrátila o dvě hodiny. V roce 2010 to má být dokonce přes tři hodiny. Alespoň podle propočtů Ředitelství silnic a dálnic.

Vysoká dynamika výstavby dopravní infrastruktury, rychlejší a kvalitnější vozový park a zvýšení rychlostních limitů v roce 1997 mimo obec. To jsou podle Ředitelství silni a dálnic ČR (ŘSD) hlavní důvody rychlejší silniční dopravy v České republice. Podle propočtů ŘSD v roce 1990 zvládnul řidič cestu z Prahy do Ostravy za 3 hodiny a 43 minut, v letošním roce, tj. o sedmnáct let později ujede stejnou vzdálenost o téměř hodinu rychleji.


Nová doba, nové dálnice

Ten, kdo chtěl těsně po roce 1989 využít čerstvě otevřených hranic a podívat se k našim západním sousedům, mohl při cestě z Prahy na německou hranici využít pouze 28 kilometrů dálnice. V roce 1997 bylo v provozu již 130 kilometrů, v současnosti lze pohodlně cestovat po dálnici až na hranice do Rozvadova přímo z Prahy, čímž se cesta za posledních 17 let zrychlila o více půl hodinu. Zhruba stejně času by měl v roce 2010 uspořit řidič jedoucí z Prahy na saskou hranici, a to díky dokončení dálnice D8. Podobných úspor v čase při cestování může řidič získat i na dalších trasách v České republice, což dokazuje následující tabulka.

 Tabulka: Jízdní doba a časová úspora dle propočtů ŘSD

Trasa                        Jízdní doba       Časová úspora
rok 1990 rok 2007 rok 2010 rok 2007 rok 2010
Praha - Ostrava 3 h 43 min 2 h 51 min 2 h 30 min 52 min 73 min
Praha - Rozvadov 1 h 47 min 1 h 10 min 1 h 10 min 37 min 37 min
Praha - Cínovec/Petrovice 1 h 15 min 58 min 42 min 17 min 33 min
Praha - Hradec Králové 1 h 4 min 47 min 42 min 17 min 22 min
Praha - České Budějovice 1 h 43 min 1 h 40 min 1 h 16 min 3 min 27 min
Celkem 9 h 32 min 7 h 26 min 6 h 20 min 126 min 192 min

Pozn. Časy v tabulce jsou měřeny za předpokladu dodržování maximální povolené rychlosti a bez zajíždění do center

Zdroj: Zpráva Ředitelství silnic a dálnic


Jednoduchá fyzikální rovnice

Jak vyplývá z předcházející tabulky, největší úsporu času získal řidič na trase mezi Prahou a Ostravou (52 minut), kde byly otevřeny nové úseky dálnice D1 a rychlostní silnice R35. Jelikož v současné době výstavba dálnice D47 je téměř u konce, dá se očekávat, že v blízké budoucnosti by zmíněná cesta měla být ještě rychlejší a plynulejší. Podle ŘSD a jejich propočtů by měla v roce 2009 úspora času dosáhnout pro mnohé řidiče příjemných 73 minut.

„Jsme si vědomi toho, že náš průzkum nekalkuluje s uzavírkami či nehodami, se kterými je v reálném životě potřeba počítat. Je to prostý výpočet vzdálenosti a rychlosti, který ovšem těm zapomnětlivějším z nás připomíná jak se za poslední období změnila česká dálniční síť a jaké investice jsme museli vynaložit. Úspory desítek minut každého z nás jsou v makroekonomickém pojetí ohromné,“ říká k uvedeným číslům generální ředitel ŘSD Alfred Brunclík.


Ne všude se časy zkracují

Tuzemská dálniční síť se opravdu za posledních několik let výrazně změnila, ovšem změnila se i jejich vytíženost. Zvláště po vstupu do Evropské unie výrazně přibylo kamionů a nákladních automobilů. Nárůst však zaznamenala i osobní doprava. A právě zmíněné uzavírky a nehody, které jsou ve výpočtech opomenuty, mohou cestování řádně protáhnout. Zvláště pokud zvolíte naši bezesporu nejvytíženější tuzemskou komunikaci, dálnici D1, která jen stěží odolává každodennímu náporu desetitisíců vozidel. Dopravní kolaps a několikakilometrové fronty. Takový je častý obrázek na „déjedničce“. Neuplyne dne, aby v médiích neproběhla zpráva o vážné dopravní nehodě, která zkomplikovala situaci a narušila plynulý provoz. Pokud se přidá nějaká ta uzavírka či dopravní omezení, nervozita projíždějících, respektive popojíždějících řidičů prudce stoupá. Současný stav dálnice příliš nepřispívá k lepší a efektivnější mobilitě české veřejnosti.

 

Autor článku

Lukáš Buřík  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU