Doba pracovní neschopnosti se prodlužuje

06.06.2007 | , Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


Důchody i nemocenské vyplácí většině občanů Česká správa sociálního zabezpečení. Víte kolik se vypylácí důchodů, či jak dlouho trvala jedna pracovní neschopnost v roce 2006? Nejen tyto údaje ČSSZ zveřejňuje.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) je zcela výjimečnou institucí státní správy České republiky a to díky objemu finančních prostředků, které spravuje. Objemem příjmů a výdajů za rok 2006 dosáhl více než 582 miliard Kč. ČSSZ také spravuje záležitosti více než 7,793 mil pojištěnců, z toho tvoří přes 2,683 mil důchodců, jimž vyplácí více než 3,310 mil. důchodů.

Do státního rozpočtu ČSSZ přispívá téměř 35 procenty příjmů. Tyto příjmy jsou tvořeny především výběrem pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a dobrovolného pojistného na důchodové a nemocenské pojištění.

Mimo výběru pojistného ČSSZ zajišťuje také vyplácení důchodůvyplácení nemocenské či mateřské, v případě velkých organizací prostřednictvím zaměstnavatele.


Důchody


ČSSZ nejen vyplácí důchody, ale  také provádí rozhodování o nároku na důchod a jeho výši.
Celková průměrná délka doby řízení se v roce 2006 oproti roku 2005 výrazněji nezměnila. V případě vnitrostátní dávkové agendy se zvýšila z 65 na 72 dnů. Požádá-li tedy občan o důchod, rozhodnutí o důchodu a jeho výši obdrží v průměru až za více  než dva měsíce, od podání žádosti. I když doba rozhodování je dlouhá, občanům je důchod, pokud je přiznán, vyplacen i zpětně od data, kdy o důchod požádali. 

Graf č. 1: Vývoj počtu důchodců

G_duchodci.jpg

Zdroj: Zpráva o činnosti ČSSZ za rok 2006


Realizace výplat


Výplaty důchodů provádí ČSSZ dvěma způsoby dle požadavků klientů:

  • v hotovosti prostřednictvím pošty,
  • bezhotovostním převodem na účty.

V posledních letech dochází k nárůstu počtu bezhotovostních výplat. Ke konci loňského roku evidovala ČSSZ  884.366  výplat na účty, což je oproti předchozímu roku zvýšení o více než 85 tisíc. I když se počet bezhotovostních převodů zvyšuje, ke konci roku 2006 posílala ČSSZ  prostřednictvím pošty stále 1.722.394 důchodů.

Graf č. 2: Vývoj počtu vyplácených důchodů

G_duchody.jpg

Zdroj: Zpráva o činnosti ČSSZ za rok 2006

ČSSZ vyplácí také důchody do zahraničí. Nejvíc výplat je odesíláno na Slovensko a do Polska, v roce 2006 se zvýšil i počet výplat zasílaných do Spolkové republiky Německo. K 31. 12. 2006 ČSSZ zpracovala celkem 41.181 výplat do zahraničí.


Nemocenské pojištění


Správy sociálního zabezpečení zabezpečují také nemocenské pojištění pro 1.101.806 zaměstnanců malých organizací, jejichž počet byl 231.717. Provádění pojištění zajišťují také pro 903.944 osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), z nichž  222.074 se účastní  na nemocenském pojištění. OSSZ vyplatily v roce 2006 dávky nemocenského pojištění celkem v 1.555.996 případech, v celkovém objemu 7.498.879.334 Kč. Právní úprava v oblasti nemocenského pojištění OSVČ nestanoví povinnou účast na tomto pojištění, pojištění je dobrovolné. Ze systému nemocenského pojištění OSVČ se poskytují dvě dávky - nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Na rozdíl od zaměstnance tak nemá OSVČ nárok na podporu při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Ve zprávě o činnosti ČSSZ se uvádí také některé zajímavé statistiky, které se týkají pracovní neschopnosti.

  • Počet ukončených případů PN v roce 2006 činil 2.870.261, tj. o 314.996 případů méně (pokles o 9,89 %) oproti roku 2005.
  • Počet prostonaných dnů v roce 2006 poklesl na 104.747.532, tj. o 2.347.602 dny méně (pokles o 2,19 %) oproti roku 2005.
  • Průměrné trvání jednoho případu PN v roce 2006 činilo 36,49 dne, tj. ve srovnání s rokem 2005 prodloužení o 2,87 dne.

Graf č. 3: Průměrné trvání pracovní neschopnosti (dny)

G_dny.jpg

Zdroj: Zpráva o činnosti ČSSZ za rok 2006


Sociální pojištění OSVČ


V systému sociálního pojištění OSVČ došlo počátkem roku 2004 v souvislosti se zahájenou reformou veřejných financí k rozsáhlým změnám, které se zejména dotkly důchodového pojištění OSVČ a pojistného. Od ledna roku 2004 se samostatná výdělečná činnost rozděluje na dvě kategorie:

  • hlavní samostatnou výdělečnou činnost a
  • na vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

U hlavní samostatné výdělečné činnosti se předpokládá, že je jediným, popř. převažujícím zdrojem příjmů, a proto tato činnost zakládá vždy účast na důchodovém pojištění a tedy i povinnost platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti alespoň v minimální výši, a to bez ohledu na výši dosažených příjmů.
V případě vedlejší samostatné výdělečné činnosti se naopak předpokládá, že má pouze doplňkový charakter, což je jasně zřejmé ze zákonem stanovených důvodů, pro které lze za daných podmínek považovat výkon samostatné výdělečné činnosti za vedlejší. Mezi tyto důvody mimo jiné patří výkon zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců, nárok na výplatu plného nebo částečného invalidního důchodu, přiznání starobního důchodu nebo nárok na rodičovský příspěvek či studium. OSVČ vykonávající vedlejší činnost je povinně důchodově pojištěna pouze v případě, že její příjem po odpočtu výdajů dosáhne zákonem stanovené hranice, nebo má možnost se k tomuto pojištění dobrovolně přihlásit.

Graf č. 4: Účast OSVČ na pojištění

G_osvc.jpg

Zdroj: Zpráva o činnosti ČSSZ za rok 2006

Autor článku

Elena Ondrová  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DŮCHODY A DÁVKY