Lidé přemýšlí o zajištění na důchod dříve

Podle mezinárodního výzkumu postojů ekonomicky aktivních lidí i důchodců provedeném finanční skupinou AXA začínají pracující lidé svůj život v důchodovém věku plánovat mnohem dříve. Zatímco podle výzkumu AXA Retirement Scope z roku 2004 byl průměrný věk, kdy se lidé z 15 zkoumaných zemí začínali připravovat na důchod, 38 let, v loňském roce s aktivní přípravou začali respondenti ještě před svými 32. narozeninami. Pracující se tedy začínají na důchod připravovat v průměru o 6 let dříve než tomu bylo před třemi lety. Tento aktivní přístup je doprovázen přesvědčením, že jednotlivci musí převzít zodpovědnost za svůj důchod.

„Přijetí zodpovědnosti za svůj důchod však neznamená, že by se lidé domnívali, že klesá význam role státu nebo zaměstnavatelů. I když většina lidí očekává penzijní reformy a snížení důchodových dávek, ve všech sledovaných státech zůstávají penzijní plány financované státem a zaměstnavateli základními pilíři financování důchodů. Dokonce i v USA, zemi s nejvíce individualistickými postoji, je 55 % pracujících přesvědčeno, že by v této otázce měl stát hrát významnou roli,“ řekl Petr Žaluda, generální ředitel skupiny AXA pro ČR a SR.

I když tento postoj příslušníků mladších generací ostře kontrastuje s názory současných důchodců, přesto mladí lidé ve věku 25 až 34 let dávají zodpovědnosti jednotlivce za svůj důchod téměř stejný význam jako státu.

Spokojený a naplňující život ve stáří je předmětem individuálních přání a představ budoucích důchodců. Letošní výzkum AXA, který proběhl v šestnácti zemích světa a dotazováno bylo celkem 11 590 respondentů, ukazuje, že se vyskytuje nekonečná škála snů, přání a variant reality důchodu lidí různých věkových skupin. Lze z něj však také vypozorovat tendenci, že lidé si chtějí svého důchodového věku užívat co nejdéle. Sílí také touha po relativně časném odchodu do důchodu. Ten je navíc aktivně a plánovitě připravován - i šedesátiletí a sedmdesátiletí důchodci jsou považování za dostatečně čilé a schopné vést aktivní život.

Veřejné výdaje nemají vliv na spokojenost důchodců

Lidé tedy začínají svůj důchodový život plánovat dříve, přesto však stále počítají se státem jako základním pilířem financování svého důchodu.  Z tohoto pohledu je zajímavý i další průzkum, který zkoumal, zda má výše veřejných výdajů vliv na spokojenost důchodců. Čím vyšší je úroveň veřejných výdajů, tím méně mají důchodci dojem, že jsou jejich příjmy dostatečné.

Výsledky výzkumu byly porovnány s úrovní veřejných výdajů na důchody ve 13 zemích OECD.  V pěti zemích s nejvyšší úrovní veřejných výdajů méně než polovina důchodců (46 %) v rámci průzkumu uvedla, že jejich příjmy jsou "dostačující" nebo "zcela dostačující", zatímco v pěti zemích s nejnižší úrovní veřejných výdajů uvedly tytéž odpovědi téměř dvě třetiny (65 %) respondentů.

„Toto srovnání samozřejmě neznamená, že se důchodcům žije lépe, když jim stát sníží důchody. Vysoká úroveň veřejných výdajů může jen odrážet nedostatečnost úrovně těchto investic v minulosti. Navíc se v jednotlivých zemích značně liší demografické podmínky. Například Německo, Itálie a Japonsko mají v populaci neobvykle vysoký podíl důchodců, takže veřejné výdaje na důchody jsou vyšší už jen z podstaty věci, bez ohledu na štědrost toho kterého důchodového systému,“  řekl Petr Žaluda.

Také srovnání rozdílných penzijních systémů v zemích OECD odhalilo, že na postoje důchodců ohledně dostatečnosti příjmů nebo kvality jejich života nemají tyto odlišné systémy žádný výrazný vliv. Ze čtyř zemí, kde jsou důchodci se svými příjmy a kvalitou života nejspokojenější, se v Nizozemsku a na Novém Zélandu spoléhají na základní průběžný systém (každý dostává stejně, rozdíly jsou pouze v závislosti na počtu odpracovaných let), zatímco v Austrálii a v USA preferují cílené penzijní plány podle sociální potřebnosti.

Tabulka: Porovnání výdajů na důchody a "spokojenosti" důchodců

Zdroj: AXA Retirement Scope