MF: Státní dluh ke konci září stoupl na 842,7 miliardy korun

Státní dluh tvoří dluhy centrální vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Státní dluh je financován pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky.

Zatímco během prvního čtvrtletí letošního roku stoupl státní dluh o 9,2 miliardy korun, ve druhém čtvrtletí to bylo již o 44,4 miliardy korun. Naopak ve třetím čtvrtletí státní dluh klesl.

Podíl krátkodobého dluhu na celkové hodnotě státního dluhu ke konci září stoupl na 17,8 procenta ze 17,1 procenta na konci loňského roku. Na konci letošního června činil jeho podíl 16 procent. "Hlavním důvodem růstu je potřeba splátky dvou benchmarkových emisí státních dluhopisů v roce 2008 ve výši 90 miliard korun," uvedlo ministerstvo.

Průměrná splatnost státního dluhu se zvýšila na 6,5 roku, a podle MF se tak pohybuje ve středu vyhlášeného cílového pásma, které je pro letošní rok stanoveno mezi šesti až sedmi roky.

Takzvaný obchodovatelný státní dluh na konci září dosáhl 803,3 miliardy korun a za poslední tři měsíce klesl o 13,7 miliardy korun.

Během posledních tří měsíců v oblasti zahraničního financování stát čerpal pouze půjčky od Evropské investiční banky ve výši 2,1 miliardy korun. Od počátku roku tak stát vyčerpal 3,8 miliardy korun, tedy celkem 83 procent prostředků schválených zákonem o státním rozpočtu.

Na domácím trhu si během devíti měsíců stát půjčil asi 119 miliard korun, tedy 77,7 procenta maximálního schváleného limitu pro rok 2007. Během samotného třetího čtvrtletí nastal podle MF čistý pokles emisí středně- a dlouhodobých dluhopisů v hodnotě dvě miliardy korun.

Celkový pokles státních pokladničních poukázek podle MF od počátku roku činí 34,9 miliardy korun, tedy o 16,3 procenta více než plánovaný a schválený limit 30 miliard korun do konce roku.

Ze strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2007 vyplývá, že vláda by si měla letos půjčit 159,2 miliardy korun. Částku tvoří deficit státního rozpočtu v předpokládané výši 91,3 miliardy korun, plánované maximální zdroje pro Českou konsolidační agenturu ve výši 13,3 miliardy korun, desetimiliardová rezerva na vyplácení důchodů, financování státních dluhopisů za 43 miliard korun a splátky půjček od Evropské investiční banky ve výši 1,8 miliardy korun.

Státní dluh spolu s dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů vytváří takzvaný veřejný dluh. Ten se loni podle předběžných informací Českého statistického úřadu zvýšil o 70 miliard na 973 miliard korun. Podle analytiků je současný veřejný dluh ve srovnání s okolními zeměmi relativně nízký a stabilizovaný, nebezpečí ekonomové vidí spíše do budoucna v možném rychlém růstu dluhu.