EU: vydělávat v Dánsku, zdanit v Irsku a utrácet v Rumunsku

Podnikat a být svým vlastním pánem je sice snem mnoha Evropanů, většina si však obstarává finanční prostředky k životu v zaměstnaneckém poměru. Pracovat v Evropě však není špatné – pracovní podmínky jsou nejlepší na světě stejně jako příjmy. Důvodem je, že Evropané jsou kvalifikovaní, inovativní a vzdělaní.

Dánsko: z vysoké hrubé mzdy toho tolik nezbude...

Až na malé procento šťastlivců, kteří chodí do práce kvůli vlastní seberealizaci a uskutečňování svých snů, chodí většina občanů Evropské unie do práce především pro peníze. Z nejvyššího průměrného ohodnocení své práce se mohou těšit Dánové, když průměrná hrubá měsíční mzda je 3 790 euro. Díky vysokým přímým daním – průměrná čistá mzda činí v Dánsku 2 215 euro, jsou na tom příjmové lépe Lucemburčané, Britové, Nizozemci a Němci. Celkové daňové odvody (včetně sociálního a zdravotního pojištění) jsou v evropských zemích (s výjimkou Irska a Lucemburska) podstatně vyšší než v ostatních vyspělých zemích světa.

Nižší daně, ale postarej se o sebe sám…

Evropané nacházející se ve finančně nepříjemných životních situacích (nezaměstnanost, nemoc, penze…) se mohou spolehnout na pomocnou státní ruku. Evropské sociální systémy jsou při porovnání s ostatními vyspělými zeměmi světa velmi štědré – to vyžaduje vyšší zdanění. Ve USA, Austrálii či Kanadě jsou občané více odkázáni sami na sebe a svoji rodinu. Ze své mzdy odvedou na daních méně, avšak státní penze či podpora v nezaměstnanosti je nízká. Pouze na každém jednotlivci záleží, jak se na tyto situace připraví. Finanční gramotnost občanů je zde podstatně vyšší. Každá průměrná rodina vlastní několik finančních produktů. A to nejenom životní či penzijní pojištění, ale hlavně i akcie nebo podílové listy. Pojištění domácnosti, odpovědnosti za škodu nebo soukromé zdravotní pojištění je nutnou  samozřejmostí.

Chcete vyšší příjem? Investujte do sebe!

Mzdové rozdíly  jsou pochopitelně v prvé řadě ovlivněny produktivitou práce, které příslušná země dosahuje. Země s nízkou produktivitou práce si nemůže dovolit vysoké mzdy. Ve všech zemích je samozřejmě výše příjmu závislá na druhu profese. Nejlépe placená zaměstnání jsou ve všech zemích: manažeři, lékaři, právníci, počítačoví experti, strojírenští a chemičtí odborníci či pracovníci pojišťovnictví a bankovnictví.  Nejnižší mzdy jsou vypláceny za všechny pomocné, neodborné a manuálně jednoduché činnosti (uklízeč, vrátný, zemědělec, pomocník v kuchyni…). Mzdové nůžky se však ve všech zemích nadále rozevírají a rozdíly v peněžním ohodnocení rostou. Nejvyššího příjmu dosahují Evropané v období od 43 do 48 let, kdy mají již dostatek zkušeností a přitom jsou ještě velmi výkonní.

Nejnižší zdanění práce je v Irsku

Jak již bylo naznačeno porovnávání průměrných mezd v jednotlivých zemích je potřeba dělat velmi opatrně. Systém zdanění a daňové sazby jsou značně rozdílné. Průměrná mzda je daněmi (pro jednoduchost zde počítáme i sociální a zdravotní pojištění) zatížena ve Skandinávii,  Belgii, Německu a Francii (od 46 % po 52 %). Nejméně na povinných odvodech odvedou zaměstnanci v Irsku a na Slovensku. Irská ekonomika je pořád ve výborném tempu a reálná mzda zde rostle nejrychleji ze západní Evropy, za posledních 5 let stoupla kupní síla průměrné mzdy v Irsku o 30 %, což je mnohem více než v ostatních zemích, např. v Německu pouze o 9 %.

Nejnižší ceny? Na Balkáně!

Při posuzování cenové úrovně mezi jednotlivými zeměmi se stejně jako při měření inflace porovnávají stovky položek. S velkým náskokem je nejlevněji ve dvou nejchudších zemích Evropské unie – Rumunsku a Bulharsko (ceny dosahují cca. 45 % průměrných cen za EU). Následují Pobaltské země  - Litva 55 % a Lotyšsko 57 %. České ceny se pohybují těsně pod 60 % hranicí. Nejvyšší ceny zboží a služeb v absolutním vyjádření jsou v Dánsku (137 %), Irsku (125 %) a Finsku (123 %). Rozdílu v životní úrovni korespondují i výdaje domácností, když v západní Evropě tvoří hlavní výdaje: bydlení, volný čas a rekreace. V Rumunsku a Bulharsku tvoří hlavní výdajovou položku jídlo (35 %).  I díky nízkým cenám je Bulharsko s Rumunskem čím dál častějším turistickým cílem nejenom pro české rekreanty.

Česko – žijeme si čím dál lépe!

Průměrná reálná hrubá mzda v Česku rostla za posledních 5 let spolu s Pobaltskými zeměmi nejrychleji v Evropské unii. Důvodů je několik: atraktivita těchto zemí pro zahraniční investice díky kvalifikované a pořád ještě levné pracovní síle, podnikatelskému rozvoji a inovacím  a v neposlední řadě i nižším daním než v západoevropských zemí. Kupní síla průměrné české mzdy je tedy vyšší. Nejbohatší jsou potom občané Prahy, kdy jejich životní úroveň je vysoce nadprůměrná i při evropském srovnání. Z východní Evropy jsme na tom zdaleka nejlépe, vždyť kupní síla průměrné mzdy v Česku již atakuje hodnoty vykazované Portugalskem a Řeckem.

Nejvyšší životní úroveň mají Lucemburčané

Při zohlednění výše průměrné čisté mzdy a výše cen zboží a služeb jsou z  Evropanů  „nejbohatší“ Lucemburčané (průměrná čistá měsíční mzda činí téměř 32 tisíc euro). Lucemburská ekonomika je velice výkonná. Prim v národním hospodářství hraje ocelářství, finanční služby a telekomunikace. Domácí firmy se můžou pochlubit vysokou produktivitou práce, rozvojem nových technologií a vlastním know-how. Vláda   fiskálními opatřeními a investičním programem stimuluje rozvoj odvětví lehkého průmyslu a  pokrokových technologií.  Lucembursko je domovem významných kontinentálních společností v oblasti multimedií a komunikace. Spousta společností v Lucembursku je aktivních  v oblasti filmové produkce, internetových technologií, elektronické publikační činnosti a automatických překladů. V případě Lucemburska se tradičně jedná o soukromé společnosti, které působí v mezinárodním měřítku. Lucembursko nabízí výborné podmínky pro rozvoj finančního trhu. Po Švýcarsku, USA a Japonsku patří této malinké  zemi (463 tisíc obyvatel) čtvrtá příčka ve významnosti finančního sektoru na světě.  V bankovnictví, pojišťovnictví a ostatních finančních institucích pracuje každý desátý!

Prameny:

• OECD, Social and Welfare Statistics, Benefits and Wages 2007
• Gfk Gruppe: „Kaufkraft Europa 2007/2008“
• Centrall Inteligence Agency – The World Factbook 2006