Unie malých a středních podniků požaduje co nejnižší nemocenskou

Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas minulý týden oznámil, že od července budou lidé dostávat v prvních třech dnech nemoci 60 procent svého vyměřovacího základu, který se stanovuje z příjmu. Od počátku příštího roku by podle vládních záměrů měli nemocenskou v prvních dvou týdnech nemoci vyplácet pracovníkům zaměstnavatelé. V té době by ale už měl platit jiný zákon, podle kterého by se první tři dny nemoci platilo méně.

"Navrhujeme, aby vyplácená výše nemocenské byla v prvních třech dnech co nejnižší. Pokud již firmy mají nést další finanční břemeno, měla by alespoň jeho výše odpovídat původnímu věcnému záměru," informoval šéf unie David Šeich.

Vládní koalice v rámci reforem veřejných financí prosadila, že pacienti od ledna pobírají nemocenskou až od čtvrtého dne nemoci. V prvních třech dnech nedostávají nic. Ústavní soud ale toto opatření ke 30. červnu zrušil, takže od července by ji pacienti znovu měli dostávat. Podle soudu je neplacení nemocenské v prvních třech dnech neústavní.

Od letošního ledna pacienti dostávají od čtvrtého do 30. dne nemoci 60 procent vyměřovacího základu. Při ještě delším stonání lidé získávají 72 procent základu. Do konce loňska pobírali v prvních třech dnech nemoci 25 procent základu, poté 69 procent.

Vláda nyní chystá další změnu v systému vyplácení nemocenské, ale parlament ji nestihne projednat do konce června. Proto lidé budou dostávat od července stejné dávky jako od čtvrtého dne stonání. Nový návrh ministr sněmovně předloží až na její červnové schůzi, platit by mohl od září. Od nového roku by nemocenskou v prvních dvou týdnech nemoci měli pracovníkům vyplácet zaměstnavatelé. Za to jim mají klesnout odvody postupně z 3,3 na 1,4 procenta. Firmy by hradily v prvních dvou týdnech náhradu mzdy, stát by jim část sumy vrátil.

Podle unie všichni podnikatelé souhlasí s tím, že většina zaměstnanců je poctivá a má zájem podílet se na dobrém fungování firmy. "Přesto se stále ještě najdou jedinci, kteří si zachovali způsoby vštípené téměř půl stoletím vlády komunismu. Zejména u nejmenších podnikatelů hrozí, že i jeden 'simulující' zaměstnanec může ohrozit celý provoz. Původní zákon měl předstírané nemocnosti zabránit. Tak by tomu mělo být i u nového návrhu, a to prostřednictvím nízké vyplácené nemocenské první tři dny nemoci," uvedla unie v tiskové zprávě.

Výdaje na nemocenské letos v prvním čtvrtletí proti stejné době loni poklesly téměř o devět procent. V loňských prvních třech měsících se na nemocenské vyplatilo zhruba 7,91 miliardy korun, letos přibližně 7,23 miliardy. Nemocí ubylo o 28 procent. O víc než 11 procent bylo méně i celkem prostonaných dnů. Doba průměrné nemoci se ale prodloužila o týden.