Dvě třetiny Čechů nemají v práci přístup ke školením

Na otázku, jestli měl zaměstnanec možnost v posledních 12 měsících projít školením hrazeným zaměstnavatelem, odpovědělo nejméně lidí v Turecku a Bulharsku (obě země méně než deset procent). V Rumunsku, Portugalsku a Maďarsku kladně odpověděla přibližně pětina lidí. Naopak nejproškolenější pracovníky má Finsko a Švédsko (obě země přes polovinu kladných odpovědí).

Větší možnosti školení a dalšího vzdělávání mají prý v Česku často lidé s již nabytým vysokoškolským vzděláním. Dále se tak podle Vermeylenové prohlubují již tak velké rozdíly mezi kvalifikací vysokoškoláků a lidí s nižším vzděláním. Právě celoživotní vzdělávání má být přitom podle Evropské komise základním předpokladem moderní a fungující ekonomiky.

Agentura Eurofound zpracovala průzkumy z 31 zemí Evropské unie, Chorvatska a Turecka. V každé zemi se zeptala tisícovky lidí různých profesí. Podle Vermeylenové 1000 obyvatel sice není plně reprezentativní, ale srovnání s ostatními zeměmi prý přináší zajímavé výsledky.

Celkově jsou Češi se svými pracovními podmínkami prý většinou spokojeni (80 procent). Překvapivý pro evropskou agenturu byl ale prý velký pesimismus Čechů. Například na otázku, jestli se obávají možné ztráty zaměstnání do půl roku, odpověděla kladně třetina lidí v Česku. Tato hodnota přesahuje průměr deseti nových členů EU (25,2 procenta) i bývalé patnáctky (11,3 procenta). Z hlubších rozhovorů ale podle Vermeylenové vyšlo, že obava nevychází z reálné situace jako spíš z fatalismu. Lidé prý například vypovídali, že stát se může cokoli.

Skeptičtí jsou Češi ve srovnání s ostatními státy Evropy i v otázce finančního ohodnocení své práce. Za odpovídající jej považuje přibližně třetina Čechů. V původních 15 zemích EU je s platem spokojeno 47 procent lidí a celkově v zemích EU 43,2 procenta lidí.

Závěry průzkumu zástupci agentury představili úředníkům českého ministerstva práce a sociálních věcí, odborům a zaměstnavatelským organizacím. Setkali se i s ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem (ODS). Podle ředitele agentury Jormy Karppinena se zatím prezentace nesetkaly s nesouhlasnými nebo překvapivými reakcemi. Cílem průzkumu je prý poskytnout vládám informace, co s nimi pak vlády podniknou, již na agentuře nezáleží.

Celoevropským trendem je podle agentury neustálé zvyšování intenzity práce. Zatímco v roce 1990 téměř 40 procent lidí v Evropě uvádělo, že nikdy v práci nemusí pracovat pod tlakem a rychle, v roce 2005 jich bylo přibližně 20 procent. Na velmi vysoké tempo práce a vypjaté termíny po alespoň čtvrtinu pracovní doby si stěžuje podle průzkumu také sedm z deseti Čechů. Po Finsku (73,6 procenta) a Švédsku (71,7 procenta) je to třetí nejvyšší podíl lidí, kteří uvádějí, že tvrdě pracují.