Ekonom: 190 poslanců ze 200 je pro dostavbu Temelína

Premiér a předseda ODS Mirek Topolánek podle serveru už málem budování dalších reaktorů schválil. Ekonom s odvoláním na informované zdroje uvedl, že počátkem února premiér, rozezlený na zelené za jejich útoky na Václava Klause při prezidentské volbě, odeslal SMS vedení ČEZ, aby firma požádala o zahájení schvalovacího procesu, tedy o posouzení ekologických dopadů projektu. O den později, když bylo jasné, že koalice ODS, lidovců a zelených bude pokračovat, následovala další SMS zpráva. Ta předchozí pokyn odvolala.

Topolánek a společnost ČEZ nyní podle serveru naznačují, že se záměrem dostavět Temelín, kde by měly vyrůst další dva 1000 MW reaktory za zhruba 140 miliard korun, by měl přijít ten druhý.

"ČEZ je obchodní firma. Ta se těžko může rozhodovat na základě toho, na čem se usnese nebo neusnese kabinet," řekl Ekonomu ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. ČEZ se takové samostatnosti brání. "Sami to udělat nemůžeme. Čekáme na signál vlády," uvedl šéf dozorčí rady firmy Martin Kocourek.

V celém Česku si podle dubnového průzkumu společnosti STEM dvě třetiny lidí si myslí, že země by měla dál podporovat rozvoj jaderné energetiky včetně dostavby Temelína. To je nejvíc za poslední tři roky, například v červnu 2005 mělo důvěru v energii z jádra něco málo přes polovinu lidí. Průzkum rovněž naznačil, že ubývá osob, podle nichž lze jádro do budoucna nahradit jinými zdroji elektřiny.

Ředitel divize výroba ČEZ Vladimír Hlavinka v úterý řekl, že je nejvyšší čas zahájit přípravu nových jaderných bloků vstupem do legislativního řízení. ČEZ podle něj zvažuje bloky s výkonem vyšším než tisíc megawattů, tedy více než je kapacita současných temelínských. Výstavba dvou jaderných bloků by v současných relacích mohla vyjít na 200 miliard korun.

Česko má nyní dvě jaderné elektrárny, v Dukovanech a v Temelíně. Na celkové výrobě elektřiny v zemi se loni podílely zhruba 30 procenty.

O tom, jak bude vypadat energetická budoucnost Česka, jedná vládní komise v čele s předsedou Akademie věd Václavem Pačesem. Komise má předložit alternativní scénáře rozvoje a odhadnout trend vývoje až do roku 2050. Současná koncepce nastiňuje situaci do roku 2030.