Stanovisko evropských zákonodárců se liší od stanoviska Evropské komise a států EU. Ty chtějí dopravce, jejichž lety směřují na letiště v Evropské unii, do ETS zahrnout v roce 2012. Podle nich by si navíc aerolinky měly zpočátku kupovat jen deset procent emisních povolenek, namísto parlamentem navrhovaných 25 procent.
Parlament již jednou o celé legislativě hlasoval v takzvaném prvním čtení, tehdy se ovšem rozešla stanoviska zákonodárců i jednotlivých členských států. Pokud by ovšem EP schválil stejné znění ještě jednou a státy by na něj nepřistoupily, musel by konečný kompromis vzniknout v takzvaném smírčím řízení mezi poslanci a jednotlivými zeměmi. Definitivně by se pak rozhodovalo ve třetím čtení.
Otazník ovšem nevisí jen nad osudem celého návrhu, ale i nad právní vynutitelností zapojení aerolinek do obchodu s emisními povolenkami. Řada společností totiž upozorňuje na to, že EU nemůže donutit například americké aerolinky, aby se celého systému účastnily.
Podle studie poradenské společnosti Ernst&Young by si tento krok navíc vyžádal obrovské náklady na straně leteckého průmyslu, přičemž zisky aerolinek by od roku 2011 do roku 2022 klesly o zhruba 40 miliard eur, tedy zhruba jeden bilion korun.
Letectví se v současnosti podílí na celkových emisích skleníkových plynů asi jen třemi procenty. Za posledních 15 let se ovšem emise od leteckých dopravců zhruba ztrojnásobily. Může za to především "boom" celého sektoru.
Sražení chodce na přechodu a získání spravedlivého odškodnění
Kvíz: Ukažte světu, jak dobře znáte ikonickou Škodu Fabia první generace
Luxusní, velké, pohodlné, ale nepříliš oblíbené: Fiaty 1500 L, 1800, 2100 a 2300 na italských, evropských i československých silnicích
Elektromobily dovážené z Číny nechceme. Amerika čtyřnásobně zvedne dovozní clo na čínská auta, chce před nimi ochránit svůj trh
Po Fiestě, Mondeu nebo Galaxy končí také Focus. Ford ho přestane vyrábět příští rok. S elektromobily ale nakonec spěchat nebude
