Česko letos získá asi deset miliard korun na ekologické projekty

30.03.2009 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 30. března (ČTK) - Česká republika v letošním roce získá zhruba deset miliard korun z prodeje emisních povolenek. Po podpisu dohody o prodeji 40 milionů emisních kreditů Japonsku to dnes sdělil ministr životního prostředí Martin Bursík. Peníze budou směrovat do ekologického vytápění domácností a zateplování nepanelových domů.

Získané prostředky budou příjmem Státního fondu životního prostředí (SFŽP), který od 20. dubna začne přijímat žádosti do programu Zelená úsporám. Podmínky programu budou zveřejněny 7. dubna.

"Vyjednaná cena jednotek zůstává důvěrná," řekl Bursík. Nicméně dodal, že se s Japonskem podařilo vyjednat cenu velmi příznivou vzhledem k tomu, že Česko poskytlo vysoké garance, že výnos obchodu bude směřovat do ekologických projektů.

Česko by během následujícího čtyřletého období mělo podle něj získat až 25 miliard korun. Vedle Japonska počítá Česko s prodejem volných kreditů Světové bance, dalším státům a firmám. Ministerstvo jedná o emisním obchodu s Nizozemskem, Španělskem, Rakouskem nebo Novým Zélandem. Některé transakce by se ale podle expertů kvůli hospodářské krizi nemusely uskutečnit.

Česko má takzvané kjótské kredity k dispozici díky tomu, že snížilo emise skleníkových plynů proti roku 1990 výrazněji, než podle kjótského protokolu muselo. Závazek činil osm procent, emise ale kvůli hospodářskému propadu v 90. letech klesly o 25 procent.

Volné kredity může Česko prodat buď jiným státům, kterým se jejich závazek z kjótského protokolu nedaří splnit, nebo od podzimu v aukci soukromým společnostem. Právě Japonsko potřebuje ke splnění svého závazku koupit 1,1 miliardy kreditů po jedné tuně.

Český přebytek proti kjótskému závazku činí 140 milionů tun oxidu uhličitého. "Jako rezervu, kterou nebudeme prodávat, si ponecháme 40 milionů tun," dodal Bursík. S volnými kredity se bude obchodovat do roku 2012, kdy vyprší platnost kjótského protokolu.

Kupováním povolenek se průmyslové země a další subjekty mohou vyhnout nákladnému snižování emisí. Kritici tohoto systému z řad environmentalistů poukazují na to, že kupované povolenky často neztělesňují žádné ušetřené emise. Kjótský protokol totiž stanoví limit pro emise proti roku 1990 a většina bývalých komunistických zemí v čele s Ruskem prodělala v 90. letech v důsledku tržní transformace hluboký propad průmyslu spojený s výrazným poklesem emisí skleníkových plynů; ty jsou podle řady vědců zodpovědné za oteplování planety.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK