Merkelová a Medveděv chtějí reformu finančního systému

Merkelová ujistila, že co se týče připravovaného textu deklarace ze summitu G20, nejsou mezi Berlínem a Moskvou žádné významné sporné body. Řekla, že obě země mají v souvislosti s nadcházejícím summitem v Londýně "velmi podobná očekávání a postoje". Podle šéfky německé vlády je třeba vytvořit takovou finanční architekturu, která znemožní opakování nynější krize. Medveděv zase podpořil myšlenku sepsání jakési Charty udržitelného rozvoje, kterou prosazuje Merkelová.

Ruský prezident zdůraznil, že současné světové finanční instituce i měnový systém musejí být modernizovány tak, aby byly uzpůsobené krizím podobným té dnešní. K tomu je nutné poskytnout i dodatečné fondy a prostředky, zdůraznil.

Podle nejvyššího představitele největší země světa je důležité, aby londýnské závěry vedly k "nezvratným změnám" světového finančního systému. Zdůraznil přitom, že práce G20 neskončí deklarací, ale budou následovat další setkání státníků.

Moskva v neděli zveřejnila svůj soubor návrhů na reformu. Kromě reformy Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) navrhuje vytvoření jakési nadnárodní měny.

Merkelová a Medveděv se rovněž jasně vyslovili proti protekcionismu. Medveděv zdůraznil, že Rusko, byť není členem Světové obchodní organizace (WTO), podporuje dokončení katarského kola jednání o volném obchodu.

Kancléřka s ruským hostem hovořila také o zásobování evropských zemí plynem. Počátkem roku rusko-ukrajinský spor o podmínky transportu plynu v Evropě ještě zintenzivnil hledání alternativních zdrojů.

Medveděv v této souvislosti se zjevnou narážkou na Ukrajinu naznačil, že všichni budou "náchylní" k problémům, pokud jedna země nebude postupovat koordinovaně. Zdůraznil ale také, že jakýkoli evropský funkční systém zásobování plynem musí zahrnovat zemi, z níž surovina pochází.

Rusko a Německo mají zájem především na vybudování plynovodu Nord Stream, jenž má přímo do Německa přivádět ruský plyn po dně Baltského moře. Projekt dojednal s Medveděvovým předchůdcem Vladimirem Putinem bývalý německý kancléř Gerhard Schröder.