SP vyzval politiky ke stanovení termínu přijetí eura

22.04.2009 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 22. dubna (ČTK) - Svaz průmyslu a dopravy vyzval vládu, parlament i politické strany ke stanovení termínu přijetí eura, výraznému zvýšení investic do inovací, výzkumu, vzdělání a infrastruktury či dodržování platební kázně. Po valné hromadě svazu to řekl jeho prezident Jaroslav Míl s tím, že náhradu vlády vzešlé z řádných voleb úřednickým kabinetem v době českého předsednictví v EU považuje za poškození pověsti ČR.

"V době příprav opatření na zmírnění hospodářské recese představuje upřednostnění zájmů politických stran výrazné riziko. Zkrácení funkčního období vlády znamená odstartování předvolebního boje, ve kterém se dostávají do popředí sliby politických stran často neodpovídající ekonomickým možnostem země," uvedl Míl.

Zavedení společné evropské měny je pro českou ekonomiku stabilizujícím prvkem, a to zejména v dobách turbulencí světové ekonomiky, míní Míl. Je prý také třeba dodržet závazek Česka k přijetí eura, k němuž se země přihlásila při vstupu do EU. "Požadujeme proto stanovení termínu přijetí eura a k tomu nastavení reálných kroků, jakými jsou určení harmonogramu a rozpočtu," poznamenal.

Datum přijetí eura vláda zatím i přes naléhání opozice a podnikatelských svazů nestanovila. Česko může přijmout euro nejdříve v roce 2013. Také analytici vidí tento rok jako realistický a zároveň jako nebližší možný. Premiér Mirek Topolánek na počátku roku slíbil, že kabinet termín oznámí 1. listopadu 2009. Ministr financí Miroslav Kalousek ale nedávno řekl, že kvůli říjnovým předčasným volbám se oznámení termínu posune.

Svaz dále vyzval k prohloubení dialogu s podnikatelskou sférou a vytvoření podmínek pro obnovení úvěrování podniků. Informace od členů svazu jednoznačně potvrzují zhoršení úvěrové politiky bank a nedostatečně funkční bankovní trh. Svaz také chce novelizaci zákoníku práce, která by zpružnila pracovní trh.

Dalším požadavkem je vyhodnocení připravovaných kroků z hlediska jejich dopadů na výkonnost podniků. Připravovaná legislativní i nelegislativní opatření totiž prý nejsou dostatečně analyzována z tohoto hlediska. "Jasným příkladem je environmentální legislativa, která snižuje konkurenční výkonnost v hospodářství, jde nad rámec povinností uložených EU a nepřináší odpovídající výsledky v oblasti životního prostředí. Příkladem je navrhovaný nový zákon o odpadech," uzavřel Míl.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK