Podle odborníků by Německu otevření pracovního trhu prospělo

30.04.2009 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Berlín 30. dubna (zpravodaj ČTK) - Německo by mělo zcela otevřít svůj pracovní trh pro občany ze zemí, jako jsou Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko a Slovinsko. Doporučuje to studie německého institutu pro výzkum pracovního trhu (IAB). Německo a Rakousko přitom od pátku zůstanou posledními dvěma zeměmi EU, které plně neotevřou svůj pracovní trh osmi novějším unijním státům.

Otevření německého pracovního trhu pro občany ze zmíněných států by podle autorů německé studie mělo dlouhodobě pozitivní efekty, i když krátkodobě mohou v přijímacích státech mírně poklesnout mzdy a mírně narůst nezaměstnanost. "Faktorové příjmy, to znamená příjmy z práce a majetku v cílových zemích krátkodobě nepatrně poklesnou, ale dlouhodobě vzrostou o 0,1 procenta," tvrdí studie státního institutu se sídlem v Norimberku.

Z dlouhodobého hlediska je prý pro všechny strany pracovní migrace neutrální i z hlediska dopadu na pracovní trh. Studie se odvolává na zkušenosti Velké Británie a Irska, které zaznamenaly největší příliv pracovníků z východu, ale v období 2004 až 2007 tam zůstala míra nezaměstnanosti prakticky konstantní.

Evropský komisař pro práci a sociální věci Vladimír Špidla ve středu potvrdil, že Německo spolu s Rakouskem ponechají i po Prvním máji pracovní trh částečně uzavřený. Ve stejný den přitom bariéry zruší Belgie, Dánsko a také Norsko, které není členem EU.

Německo a Rakousko zamýšlejí využívat přechodná období pro vstup na pracovní trh až do 30. dubna 2011, kdy budou muset překážky bránící východním sousedům v neomezeném hledání práce rovněž definitivně zrušit.

Také Špidla uvedl, že sice respektuje právo obou zemí i nadále využívat přechodného období, na druhé straně ale zdůraznil, že i v současné ekonomické krizi by otevření pracovního trhu pomohlo vyřešit mnohé problémy.

Norimberský institut dokládá pozitivní dopady pracovní migrace uvnitř EU i nárůstem celounijního HDP v letech po rozšíření. "Přistěhovalectví z osmi východoevropských nových členských zemí zvýšilo hrubý domácí produkt v rozšířené EU od roku 2004 o 0,2 procenta, tedy o 24 miliard eur (téměř 640 miliard Kč)," tvrdí analýza.

Do roku 2011 se prý dá očekávat související nárůst unijního HDP o dalších 22 miliard eur. "Při zavedení volného pohybu zaměstnanců ve všech evropských státech už od roku 2009 by tento efekt byl ještě o zhruba deset procent výraznější," odhadují analytici.

Německo zatím otevřelo svůj pracovní trh Čechům a dalším východním sousedům jen částečně. Od Nového roku si tu mohou volně hledat práci lidé s vysokoškolským diplomem, navíc už od podzimu roku 2007 platí obdobné výjimky pro určité profese jako jsou elektroinženýři.

Spokojeni s nynějším rozsahem uvolnění bariér nejsou například němečtí živnostníci. Podle nich by se mělo Německo na východ otevřít přinejmenším také mladým uchazečům o vyučení, jichž je údajně nedostatek hlavně na východě Německa.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK