Reklamní příjmy médií v pololetí klesly o dvě procenta

Podle prezidenta Asociace reklamních agentur Pavla Brabce mohou být tato čísla zavádějící, protože reálné ceny reklamy zadavatelé a poskytovatelé nezveřejňují. Podle dříve publikovaných odhadů se může letošní celkový propad ve srovnání s loňským rokem pohybovat mezi 20 až 30 procenty.

Pokles objemu reklamy v kinech je podle Brabce dlouhodobým jevem. "Důvodů je několik. Jedním z nich jsou vysoké ceny pro zadavatele. Dále zde hraje roli zákaz tabákové reklamy, která měla v kinech značné zastoupení. V neposlední řadě také značný nárůst on-line technologií a sítí, čemuž kina nedokážou čelit," řekl Brabec.

U venkovní reklamy je podle něj pokles způsobený tím, že za posledních několik let tento mediatyp zdevalvoval. Letošní čísla by podle Brabce mohly mírně vylepšit výdaje politických stran na kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny, ale nijak zásadně.

Největší pololetní nárůst zaznamenaly televizní a video spoty mimo domácnosti, a to celkem o 29,22 procenta. Tento druh reklamy rozšířený v okolí nákupních středisek, nádraží, čerpacích stanic či frekventovaných silnic "vytáhl" z rozpočtů zadavatelů do konce června přes 28,9 milionu korun. "Tyto systémy mají výhodu, že se zpravidla vyskytují v blízkosti místa prodeje inzerovaných produktů. Jsou zároveň v atraktivních lokalitách s velmi vysokou sledovaností. Proto jsou pro zadavatele reklamy stále atraktivnější," řekl Brabec.

Novinkou jsou v tomto ohledu takzvané digiboardy - tedy velkoplošné digitální obrazovky, které umožňují přehrávat reklamní videospoty s vysokým rozlišením. První z nich v ČR stojí od konce června v Praze v ulici V Holešovičkách. Během příštích let by tyto reklamní plochy měly být i v dalších velkých městech.

Více než patnáctiprocentní meziroční nárůst v prvním pololetí letošního roku zaznamenala podle TNS Media Intelligence také reklama v instoru - tedy přímo v nákupních centrech a na obchodních plochách. Zadavatelé do ní investovali přes 145 milionů korun.

Z bezmála sedmiprocentního nárůstu se podle TNS Media Intelligence mohla těšit také televize, která jako mediatyp utržila za letošní první pololetí přes 14 miliard korun. Podle Brabce tomu napomáhá proces digitalizace, při kterém se atomizuje televizní trh včetně cílových skupin a otevírá se tak větší prostor pro cílenou reklamu.

Naopak rádio si ve srovnání s prvním pololetím loňského roku pohoršilo o 2,47 procenta. Za reklamu celkem utržilo 1,95 miliardy korun.

Pokles zaznamenala také tištěná periodika. Noviny si pohoršily o 11,43 procenta na necelých 5,7 miliardy korun a časopisy pak o 6,58 procenta na tržbu přes šest miliard. Podle Jana Pochmana z Unie vydavatelů není tento pokles u novin nijak tragický, jelikož loňský rok byl z hlediska inzerce velmi úspěšný. Současný pokles je podle něj spíše návratem k letům 2006 a 2007.