Jirovský: České zemědělství se letos asi dostane do ztráty

24.08.2009 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 24. srpna (ČTK) - České zemědělství se letos nejspíše poprvé od vstupu země do EU dostane do ztráty. ČTK to dnes řekl předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Je tak v odhadu pesimističtější než prezident Agrární komory Jan Veleba. Ten v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi uvedl, že zisk tuzemských farmářů propadne z loňských 9,7 miliardy na asi dvě miliardy korun. Napřesrok by prý v případě, že stát omezí v rámci úspor dotace, mohl obor poprvé od roku 2003 skončit v červených číslech.

"Já se obávám, že ta ztráta už bude letos," řekl ČTK Jirovský. Její výši však vzhledem k těžko odhadnutelnému vývoji odvětví odmítl specifikovat. Koncem května odhadoval, že letošní ztráta by mohla přesáhnout pět miliard. Přestože v posledních měsících v důsledku minimální inflace zemědělcům zlevnily některé vstupy, stále se potýkají s nízkými výkupními cenami komodit. Například producenti mléka podle něj dosud letos kvůli propadu jeho ceny prodělali šest miliard korun.

Podobný výsledek jako šéf Agrární komory naopak předpokládá také Tomáš Doucha z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. "Podle našich simulací odhadujeme zisk sektoru zemědělství kolem 2,4 až 2,5 miliardy korun, tedy skutečně výrazný sešup z loňských 9,7 miliardy Kč v důsledku poklesu cen zemědělské produkce," poznamenal.

Ředitel společnosti AGRO Brno-Tuřany Jaroslav Hunkes vidí současnou situaci podobně jako Veleba. "Propadají se tržby, letos jsou nízké výnosy a ještě nižší výkupní ceny. Dosud to bylo většinou tak, že při nízké úrodě šly ceny aspoň trochu nahoru," řekl Hunkes. Společnost letos u zahradnické výroby, který činí více než polovinu produkce, zaznamenala propad tržeb o více než 10 milionů korun. "Já si myslím, že to ještě bude trvat několik let, než se dostaneme zpátky na úroveň roku 2007," dodal.

Také tajemník Ústředního bramborářského svazu ČR Josef Králíček očekává letos nižší zisky z prodeje brambor. Osetá plocha v Česku letos poklesla o 1000 hektarů, zbývají ještě sklidit stovky hektarů raných brambor, což potrvá několik týdnů. "Dnes pěstitelé prodávají velké zakázky v ceně mezi 2,00 až 2,50 Kč za kilogram, což je níž než celostátně uznatelné průměrné náklady, které jsou zhruba na úrovni 3,00 Kč," řekl dnes Králíček ČTK.

Stát by měl v příštím roce i přes plánované rozpočtové úspory přispět zemědělcům na dorovnání přímých plateb, které dostávají z Evropské unie. Ministr zemědělství Jakub Šebesta však připustil, že loňský rok bude prvním, kdy zemědělcům nebudou přímé platby plně dorovnány.

Případné zrušení dorovnání přímých plateb dnes razantně odmítly zemědělské odbory, podle nichž by tento krok ohrozil zaměstnanost v oboru. "Lze předpokládat, že by se snížil počet zaměstnanců v zemědělství i pracovníků ve zpracovatelském průmyslu. To by bylo finančně velice náročné pro Českou republiku," uvedl šéf zemědělských odborů Bohumír Dufek. Odliv lidí z oboru, v němž platy dosahují zhruba jen tří čtvrtin průměru celé ekonomiky, je dlouhodobým jevem.

0bavy z avizovaného omezování dotací v příštím roce mají také jihočeští zemědělci. Pokud by bylo výrazně redukováno národní dorovnání dotací, šlo by podle ředitelky jihočeské Agrární komory Hany Hricové o diskriminaci v konkurenceschopnosti. "Vzhledem k tomu, že naši sousedé v EU dotace mají a ještě za plného dorovnání mnohem vyšší než my, tak by nás to velmi silně poškodilo," podotkla.

Žádná ze zemí, které vstoupily do Evropské unie po roce 2004, podle Dufka dosud neavizovala, že by v příštím roce chtěla sáhnout svým farmářům na dotace.

Zemědělci ze zemí, které vstoupily do EU po roce 2004, pobírají na přímých platbách a dalších dotacích stále výrazně méně peněz než jejich kolegové ze starých členských zemí. Aby se přímé platby českých zemědělců alespoň přiblížily úrovni západoevropských kolegů, dorovnává jim je stát. Na dorovnání přímých plateb z národních zdrojů má v ČR letos jít přibližně 6,6 miliardy korun. Dle údajů Zemědělského svazu má na podporu zemědělské prvovýroby z evropských i národních zdrojů letos směřovat celkem zhruba 32 miliard korun.

Čeští zemědělci začínali v roce 2004 na 25 procentech úrovně přímých plateb starých členských zemí. To si pro zemědělce z ČR a dalších devíti nově vstupujících zemí vymohla Francie a vlády vstupujících států podmínky stvrdily v přístupových smlouvách. Letos, pět let po vstupu, mají tuzemští farmáři nárok na 60 procent úrovně plateb z unijních prostředků, dalších 30 procent jim může dorovnat stát ze svého rozpočtu. Plné výše plateb dojednaných v předvstupních smlouvách by měli tuzemští farmáři dosáhnout v roce 2013.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK