AČSS: Zpětné omezení podpory by mohlo ohrozit i finanční trh

Zatímco v roce 1999 činil podíl výdajů na příspěvek ke stavebnímu spoření na celkových výdajích rozpočtu 1,19 procenta, letos je to 1,13 procenta. Nejvyšší byl tento podíl v roce 2004, a to 1,93 procenta.

Státní podporu navíc snižuje podle Lukáše trvale i inflace. "Pokud by měl být příspěvek valorizován na základě inflace, tak podpora 4500 korun v roce 2003 by dnes musela činit 5280 korun," dodal Lukáš. Klienti se smlouvou uzavřenou do konce roku 2003 mají nárok na maximální státní podporu 4500 korun, na nové smlouvy mohou získat klienti až 3000 korun ročně.

O snížení podpory stavebního rozpočetu uvažoval při tvorbě úsporného balíčku ministr financí Eduard Janota. Podle jeho návrhu by se měl příspěvek snížit i klientům s již uzavřenou smlouvou. Nakonec toto opatření bylo z navrhovaných úspor vyškrtnuto.

Snížení podpory spoření by podle Lukáše vedlo klienty, především ty se smlouvou uzavřenou do roku 2003, k vypovězení smluv. Stavební spořitelny by tak přišly o značnou část peněz, které využívají nejen na úvěry dalším klientům, ale i jako investici do státních dluhopisů a hypotečních zástavních listů.

Celkový objem vkladů u stavebních spořitelen činí necelých 400 miliard korun, z toho u smluv uzavřených do konce roku 2003 je to 314 miliard korun. Celkem 244 miliard korun spořitelny půjčily klientům, 100 miliard mají investovaných ve státních dluhopisech a 40 miliard v hypotečních zástavních listech.

"Zásah do státní podpory by tak neohrozil jen 300 miliard korun vkladů, ale též oblast dluhopisů a hypotečních zástavních listů, ze kterých by stavební spořitelny musely postupně stáhnout své investice," uvedl Lukáš. Zároveň ale upozornil, že takový scénář je nyní nepravděpodobný.

Stavební spoření, především úvěry, mají podle Lukáše i zpětně přínos pro státní rozpočet. "Z poskytnutých úvěrů získává rozpočet především DPH a příjmy ze zdanění práce a zisku stavebních firem, developerů, finančních institucí a dalších účastníků trhu," uvedl předseda asociace. Podle výpočtů získá prý státní rozpočet za každou jednu korunu vydanou na státní podporu zhruba za pět až šest let od poskytnutí úvěru přibližně dvě koruny daňových výnosů.

Výdaje státu na podporu stavebního spoření od roku 2005 trvale klesají. Zatímco v roce 2005 to bylo 16,1 miliardy korun, v roce 2008 to bylo 14,2 miliardy korun a letos to bude zhruba 13 miliard korun. "A s úbytkem tzv. starých smluv budou výdaje dále klesat," upozornil Lukáš. Podle něj se až v letošním roce projeví snížení státní podpory z maximálních 4500 koruna na 3000 korun platné od roku 2004.