Letectví prožívá za krize jedno z nejhorších období své historie

Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) očekává, že světové aerolinky v letošním roce vykážou ztrátu až 11 miliard USD (zhruba 189 miliard Kč) po loňské ztrátě 16,8 miliardy USD. Ještě na počátku roku přitom IATA odhadovala letošní ztrátu na 2,5 miliardy USD. S další ztrátou by aerolinky měly počítat i v příštím roce, ta by se mohla snížit na 3,8 miliardy USD. Zpět k zisku by se aerolinky měly vrátit nejdříve v roce 2011. Příjmy aerolinek se pak letos mají snížit o 15 procent, což bude první pokles od roku 2002, a na úroveň z loňského roku se zřejmě dostanou nejdříve v roce 2012.

Aerolinky ohrožuje hlavně prudký pokles poptávky po osobní i nákladní letecké přepravě. V osobní přepravě pak zvláště propad zájmu o cesty v první třídě a třídě business. V loňském roce vlivem začínající krize počet přepravených cestujících prudce zpomalil růst na 1,6 procenta, letos však čeká IATA propad až o čtyři procenta. Nákladní přeprava loni klesla o čtyři procenta, letos se má propadnout o 14 procent.

Krize donutila aerolinky rovněž snížit ceny letenek, naopak náklady na pohonné hmoty začínají opět růst. Ceny ropy se v prosinci kvůli recesi snížily až k 30 dolarům za barel. Naděje na obnovení růstu poptávky po ropě díky ekonomickému oživení však způsobily opětovné zvýšení cen, které se nyní pohybují kolem 70 dolarů za barel.

Nejhůře postižené jsou aerolinky v Evropě a USA. Americký federální úřad pro letectví FAA čeká letos pokles počtu přepravených cestujících o devět procent, což by byl nejvyšší roční propad od deregulace odvětví v roce 1978. Podle Asociace evropských leteckých společností (AEA) počet pasažérů přepravených evropskými aerolinkami za leden až červenec klesl o 8,2 procenta.

IATA se domnívá, že na tom budou o něco lépe asijské aerolinky, které by měly těžit z rychlejšího oživení regionu. Podobně i aerolinky na Blízkém východě, kterým se daří posilovat u tras na dlouhé vzdálenosti. Nejlépe vidí sdružení situaci aerolinek v Latinské Americe, které by dokonce mohly vykázat zisk. Region tolik nepostihla krize, mimo jiné i díky nižšímu zadlužení obyvatel a silným ekonomikám.

Aerolinky se snaží na problémy odpovědět různými způsoby. Většina z nich přistoupila k omezování kapacit přepravy a snižování počtu letů. To je donutilo odstavit z provozu některá letadla, případně zrušit objednávky na nové stroje. Součástí úsporných opatření je také snižování mezd a počtu pracovníků.

Společnosti rovněž hledají nové zdroje příjmů a mnoho aerolinek s plným servisem se inspirovalo u nízkonákladových společností. Zavádějí proto poplatky za služby, které většina z nich dosud poskytovala zdarma, nebo přicházejí s novými zpoplatněnými službami. Cestující si tak připlatí za odbavení zavazadel, přednostní odbavení nebo výběr místa či za občerstvení na palubě letadel. Mnoho společností se také slučuje nebo kupuje konkurenci, aby posílily svoji pozici a rozšířily působnost i do dalších regionů.

Některé aerolinky, zvláště menší, byly již kvůli krizi nuceny ukončit provoz. Asociace evropských regionálních aerolinek (ERA) předpokládá, že od začátku letošního ledna zkrachovalo po celém světě kolem 90 leteckých společností. Do konce dubna 2010 by pak podle odhadu mělo skončit bankrotem dalších 20 aerolinek.