V porcelánce Thun 1794 našlo práci téměř 700 lidí z bývalého KP

Společnost Thun 1794, kterou nyní tvoří pět závodů bývalého zkrachovalého KP (Nová Role, Klášterec, Lesov, Thun studio a sítotisk), očekává, že se jí podaří letos hospodaření skončit s mírným ziskem. Do černých čísel se dostala už po dvou měsících od obnovení výroby. Podařilo se rovněž navázat spolupráci s většinou původních zákazníků, oznámil předseda představenstva Michal Bíman. "V současnosti máme například v Nové Roli už 328 zaměstnanců, v Lesově 106 a v Klášterci je jich 240," uvedl.

Hromadné propouštění bylo jedním z nutných kroků při insolvenčním řízení a bývalý generální ředitel KP Vlastimil Argman vloni 25. listopadu uvedl, že KP chce ale dále vyrábět a závody udržet. Jenomže už 10. prosince poslal Městský soud v Praze KP do konkurzu. Podle Řezníčka pak bylo jasné, že je pouze otázkou času, kdy se začne v porcelánkách skutečně propouštět. "Čekali jsme největší vlnu propuštění, jakou kdy úřady práce musely zvládnout. Všichni zaměstnanci dostali výpovědi ke konci března," uvedl.

Že zánik KP neměl nakonec pro region vážné důsledky, ovlivnil podle Řezníčka poměrně rychlý prodej bývalých závodů KP novým vlastníkům. Největší závody v Nové Roli, Lesově a v Klášterci koupila společnost Hengis a letos v polovině května začala obnovovat výrobu pod novým názvem Thun 1794. V červnu byla oživena produkce i v chodovské porcelánce, kterou koupila firma Epiag Lofida Dalovice. "Ve většině případů nabíraly porcelánky nazpět lidi, kteří v nich pracovali před konkurzem," dodal Řezníček.

Že se do porcelánek vraceli lidé, kteří v nich pracovali, bylo podle Bímana logické. Většinou šlo o dlouholeté zaměstnance s velkými zkušenostmi. S tím, jak bude Thunu přibývat zakázek, bude ještě lidi nabírat. Bíman však upozornil na to, že už jich příliš nebude. "Tolik lidí, kolik kdysi pracovalo v KP, už nikdy nezaměstnáme. Ten původní počet vycházel z časů dobrého odbytu a znamenal obrovské fixní náklady. Pokud by se objem zakázek zvedal, využijeme v první řadě stávající zaměstnance," podotkl.

První měsíce po opětovném spuštění provozu v porcelánkách ukázaly, že lidé, kteří přišli o práci a nyní ji dostali zpět, si této možnosti velmi cení. Podle vedoucího provozu Lesov Miroslava Pilného se například nemocnost dostala pod jedno procento, zatímco před krachem KP to bylo okolo sedmi až osmi procent. A to přesto, že mzdy v porcelánkách patří stále mezi nejnižší v Karlovarském kraji, když se pohybují v průměru mezi 12.000 až 14.000 korunami hrubého měsíčně.

Část bývalých zaměstnanců KP v průběhu výluky výroby našla jinou práci a do porcelánek se už nevrátila, někteří zůstávají nadále v evidenci úřadu práce. Například karlovarský úřad práce, kam se hlásilo po propouštění nejvíce lidí z KP, jich eviduje ještě kolem 90. Takřka všem zaměstnancům KP byla vyplacena náhrada ušlých mezd, což představovalo zhruba 79 milionů korun. Lidem, kteří zůstali dočasně bez prostředků, pomohly finančním darem Karlovy Vary a dále bezúročnou půjčkou Karlovarský kraj.

Karlovarský porcelán byl několik let ve ztrátě ještě před krachem. Nástup krize jeho konec pouze uspíšil. V roce 2007 skončilo hospodaření podniku se ztrátou zhruba 82 milionů. V roce 2008 se pak výsledky nadále zhoršovaly a firma už nebyla schopna splácet své závazky. V době vyhlášení konkurzu, v prosinci 2008, dosahovaly asi 1,4 miliardy korun. Veškeré závazky, které měly porcelánky vůči věřitelům, se nepodaří zaplatit. Prodej výrobních závodů KP a Concordie vynesl dosud zhruba 140 milionu korun.