Lotyšsko odmítá Janotovy obavy, že Riga nesplatí půjčku

05.02.2010 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Riga 5. února (ČTK) - Lotyšsko dnes odmítlo výrok českého ministra financí Eduarda Janoty, který ve čtvrtek řekl, že má obavy, zda bude Riga schopna splatit zahraniční finanční pomoc v objemu 7,5 miliardy eur (asi 196,4 miliardy Kč). Lotyšsko půjčku získalo koncem roku 2008, aby se mohlo vyrovnat s dopady finanční krize. Česká republika byla jedním z věřitelů, kteří byli připraveni zemi podpořit částkou 200 milionů eur (zhruba 5,2 miliardy Kč).

"Je mi líto, že ministr financí České republiky Eduard Janota vyjádřil v parlamentu obavy, zda bude Lotyšsko schopno splatit mezinárodní půjčku, aniž by se podrobně seznámil se současnou hospodářskou situací Lotyšska," reagoval dnes tamní ministr financí Einars Repše, z jehož stanoviska cituje agentura Reuters.

Lotyšsko zatím nepodepsalo úvěrovou smlouvu, kterou předložila česká strana. Obě strany se nemohou shodnout, kam by peníze měly směřovat. Česká strana chce, aby část z nich směřovala na podporu malých a středních podniků. Janota řekl, že jakmile obdrží z pobaltské země rozumný návrh, je připraven ho předložit vládě ke schválení.

Janota ve čtvrtek při interpelacích ve sněmovně prohlásil, že nechce být první, kdo Lotyšsku peníze pošle a pak "spláče nad výdělkem". Lotyšsko a Česká republika o podmínkách úvěru jednají už asi rok. Peníze, které tehdy Lotyšsko v rámci půjčky obdrželo, poskytl Mezinárodní měnový fond (MMF) a Evropské unie.

Lotyšské ministerstvo financí dodalo, že Lotyšsko nemohlo přistoupit na nevýhodnou nabídku České republiky. Navržené podmínky úvěru byly prý i v rozporu s podmínkami mezinárodního úvěrového programu. "Doufám, že v blízké budoucnosti se obě strany dohodnou na přijatelných podmínkách smlouvy a kontrakt podepíšou," uvedlo dnes lotyšské ministerstvo.

Janota poukazoval na to, že zatím žádná země s výjimkou Mezinárodního měnového fondu do Lotyšska žádné peníze neposlala. Připomněl například, že lotyšský ústavní soud zamítl snížení starobních důchodů a tamní vláda je nyní musí důchodcům zpětně doplatit. To si podle něj vyžádá asi 350 milionů eur. Pobaltská země tak peníze z půjčky využije jen na tento účel a nikoli na smysluplné projekty, varoval.

O věci již jednal s premiérem Janem Fischerem, guvernérem České národní banky Zdeňkem Tůmou. Hovořil prý i s polským ministrem financí Janem Vincentem-Rostowským a ten ho informoval, že Polsko Lotyšsku v nejbližších dnech půjčku poskytnout nehodlá; přichází to v úvahu až koncem roku. Poláci prý také chtějí, aby byly ve smlouvě sankce nebo třeba doložka umožňující prodat pohledávku za Lotyšskem jinému subjektu, který by ji v případě nesplácení vymáhal.

Lotyšsko podle tamního ministerstva beze zbytku plní své mezinárodní závazky a ekonomika země vykazuje první známky oživení. Lotyšsko patří v Evropě k několika zemím, které byly nynější finanční a hospodářskou krizí postiženy nejvíce. Bez pomoci zahraničních půjček by se zřejmě obešlo jen stěží. Jejich poskytnutí však MMF i EU podmiňovaly výrazným zkrácením rozpočtových výdajů lotyšské vlády.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK