USA zatím utratily 300 ze 787 miliard na podporu hospodářství

Zpráva také uvádí, že stimul na celém území Spojených států zachránil anebo vytvořil zhruba dva miliony pracovních míst. Nejvíce jich vládní podpora ekonomiky zachránila anebo vytvořila v Kalifornii, a to 256.000. Postupně se prý díky stimulu také daří zpomalovat tempo úbytku pracovních míst. Zatímco loni v lednu jich americká ekonomika ztratila 779.000, letos v lednu jich bylo 20.000.

K růstu hrubého domácího produktu USA stimul podle Bílého domu za celý rok 2009 přispěl dvěma procentními body. Ve druhém čtvrtletí to přitom byl nárůst o dva až tři procentní body, ve třetím tři až čtyři procentní body a v posledních třech měsících roku půl procentního bodu až tři procentní body. V posledním čtvrtletí loňského roku americká ekonomika rostla o 5,7 procenta, za celý rok ale klesla o 2,4 procenta .

Výdaje na podporu ekonomiky jsou rozprostřené zhruba do dvou let. Podle zákona je vláda měla utratit rychle a odpovědně, což se podle Bidenovy zprávy daří. Do konce září 2010 by tak měla uvolnit 70 procent vyčleněných prostředků oproti 53 procentům, které uvolnila do konce ledna letošního roku.

Podle demokratů stimul, který je nejdražším zákonem v americké historii, výrazně zlepšil stav hospodářství, jež se propadlo do největších problémů od konce druhé světové války. Republikáni ale namítají, že statistiky Bílého domu o zachráněných místech jsou pochybné a neprůhledné.

"Od podpisu zákona na podporu ekonomiky jsme přišli o 2,8 milionu pracovních míst," uvedla nedávno republikánská strana na svých stránkách. Zákon je tak podle ní nezodpovědným utrácením a fiaskem, což dokládá vysoká nezaměstnanost. Míra lidí bez práce se již delší dobu drží u hranice deseti procent. V lednu nicméně klesla na 9,7 procenta.

Obama podepsal zákon na podporu ekonomiky 17. února 2009. Stimul se skládal z daňových úlev pro občany a firmy v celkové výši 288 miliard dolarů, výdajů 147,7 miliardy dolarů pro zdravotnictví a 90,9 miliardy dolarů na vzdělání, sociálních podpor ve výši 82,5 miliardy dolarů či investic do infrastruktury ve výši 80,9 miliardy dolarů a do energií ve výši 61,3 miliardy dolarů. Další miliardy šly na bydlení, vědu a jiné účely.