Úsporné kroky v Řecku nejsou podle Počiatka úplně přesvědčivé

15.03.2010 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Brusel 15. března (zpravodaj ČTK) - Dosavadní úsporná opatření Řecka ke snížení obrovského zadlužení nejsou podle slovenského ministra financí Jána Počiatka úplně přesvědčivá. Řekl to při příjezdu na jednání eurozóny, na němž se bude debatovat o možné pomoci Řecku. Zda je do ní připravena se zapojit i Bratislava, nechtěl zatím říct, uvidí se podle něj až při jednání.

Řecko se potýká s vysokými dluhy a má vysoký rozpočtový deficit. Řecký parlament počátkem března schválil nová úsporná opatření vlády v hodnotě 4,8 miliardy eur (zhruba 122 miliard Kč). Mezi plánovanými kroky je snížení mezd veřejných zaměstnanců, zmražení důchodů či navýšení daní. O dalších úsporách Atény rozhodly už dříve. Šetření se ale nelíbí odborům, takže zemí zmítá vlna stávek.

"Mě osobně úplně nepřesvědčili," řekl Počiatek na dotaz, zda podle něj Řecko přistupuje k řešení problému zadluženosti dostatečně razantně. Co konkrétně by mohlo ještě udělat, nicméně neupřesnil.

"Uvědomuji si, že když už to došlo tak daleko... tak není možné ze dne na den ani pro vládu, která tam dnes existuje, zvrátit tu situaci nějakými rychlými opatřeními bez toho, aniž by nesli těžké politické náklady," doplnil Počiatek. Naznačil, že se obává, aby právě možné politické dopady nevedly k otočení nastartovaného trendu, který by měl přivést tuto jihoevropskou zemi k sanaci veřejných financí.

Řekům je v tomto smyslu podle něj třeba pomoci. Média v uplynulých dnech a týdnech spekulovala také o možnosti konkrétní pomoci v řádech miliard eur nebo o konkrétním mechanismu pomoci. Tu však unijní smlouvy zakazují a dnešní schůzka může mít mnohem obecnější závěr.

Podle Počiatka je více možností, jak situaci řešit. Čeká tak dlouhou debatu. "Nebudu předbíhat výsledek jednání," poznamenal.

"Myslím si, že je zřejmé, že ten problém vznikl v Řecku. A co mě spíš zaráží je, že nastavení systému bylo dodnes tak chabé, že vůbec tento stav umožnilo," podotkl slovenský ministr. Bude tak potřeba nejen řešit současné problémy Atén, ale zevrubně probrat i to, co k tomu vedlo.

Řecko mělo v loňském roce rozpočtový deficit 12,7 procenta hrubého domácího produktu, což je asi dvakrát tolik, než se předpokládalo. Řekové totiž před koncem loňského roku přiznali, že opakovaně falšovali statistiky. Pravidla EU povolují mít rozpočtový deficit do tří procent HDP. Atény slibují, že letos rozpočtový deficit sníží na 8,7 procenta HDP.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK